ROZHOVOR - Výhra v albánské výhni vzala Jabloneckým hodně sil. Podle kapitána Jablonce Petra Pavlíka jim pomohl stín hlavní tribuny, který ve druhé půli zakryl hrací plochu.
Jak náročné bylo hrát ve vyčerpávajícím vedru?
„Kdyby svítilo sluníčko celý zápas, tak v letadle asi všichni stojíme... Na tohle nejsme z Čech zvyklí a na slunci to bylo hodně nepříjemné. Ale zodpovědně jsme se na to připravili. Pitným režimem, úsporným programem, vyhýbali jsme se sluníčku. Snažili jsme také o to, aby lítal hlavně balon a neběhali jsme my.“
Pomohl vám tedy stín, který ve druhé půli přikryl většinu hrací plochy?
„Jednoznačně ano! Co se týče sil, tak nám pomohl hodně.“
Kolik jste během zápasu ztratil kilogramů?
„To nevím, ale doufám, že alespoň čtyři“ (směje se)
Je co závidět fotbalistům na MS v Kataru v roce 2022, kde bude také velké vedro?
„Není. Ale zase jsou o tolik lepší, že se s tím musí srovnat. Jestli tam bude minimálně čtyřicet stupňů, tak klobouk dolů před nimi.“
Dá se ještě postup ztratit?
„Určitě dá. Ale myslím, že nám není dvacet a nehrajeme fotbal první rok. Doufám, že už to nepustíme a ještě nějaké bodíky do koeficientu přidáme.“
Nezačínali jste být ve druhém poločase za stavu 0:0 trochu nervózní?
„To ne. Věděli jsme, že když gól nedostaneme, neprohrajeme. A doma jsme určitě silnější. Ani remíza z venku by nebyla špatná. Začali jsme sice trochu opatrněji, protože jsme se v koutku duše báli, aby se neopakovala loňská blamáž, dvakrát tam musel Míša Špit vyběhnout, ale jinak jsme měli celý zápas pod kontrolou. Kdyby to skončilo 5:2 pro nás, tak se nemohl nikdo divit. Hráli jsme to, co jsme potřebovali. Je to sice v poločase, ale myslím, že bychom si už neměli nechat postup ujít.“
