PŘÍMO Z MOSTARU | Hned za ranvejí zrající žito, za lány zalesněné kopečky. Místo odbavovací haly přinesená lavice, kde jedna pověřená osoba kontrolovala cestovní doklady, jiná prohlížela, aby pasažéři nepronesli na palubu nepříslušné věci. „Vodu povoluju jen do 100 centilitrů, jinak do zavazadlového prostoru,“ zněl jediný pokyn. Mladá Boleslav si objednala na přelet do Mostaru, který je kousek od Širokiho Brijegu, speciální služby. Odlétala malým letadlem z letiště Hoškovice u Mnichova Hradiště.
„Šetříme čas,“ sdělil ředitel klubu Michael Doležal, proč se Mladoboleslavští rozhodli k tomuto řešení. „Je to blízko Mladé Boleslavi a transfery do Prahy by nám sebraly spoustu času,“ vysvětluje. Menším letadlem však přelet do Bosny potrvá o půlhodiny déle – lze namítnout.
„Ale v Praze na Ruzyni bychom museli být dvě hodiny před odletem,“ lehce vyvrací. „Navíc po návratu v pátek jsme za dvacet minut na stadionu, kde proběhne regenerace a trénink a už se můžeme připravovat na nedělní ligové utkání v Jihlavě,“ připojuje Doležal časovou výhodu po návratu.
Ani cena není nijak závratná. „Nazval bych ji rozumnou - 25 000 eur za všechny služby (675 tisíc kč),“ prozrazuje Doležal.
Menší letadlo ATR 630 pro 64 pasažérů je ovšem ve vzduchu křehčí, snadno se rozhoupe. Přímo požitek pro ty, co nesnášejí létání. „Mně to vůbec nevadí,“ tvrdí přesvědčivě Lukáš Magera. „V Rumunsku jsme také létali menšími stroji,“ připomíná své zahraniční angažmá.
Vyhlášený strašpytel byl Radek Šírl. „Ten se bál,“ bonzuje na bývalého spoluhráče Magera. Šírl ovšem v létě definitivně přestoupil do Bohemians Praha. „Bohemka poháry nehraje, tak má klid,“ nalézá Magera další Šírlovu výhodu tohoto přesunu.
Letadlo s mladoboleslavskou výpravou přistálo v Mostaru v pohodě. ´Dobro došli´ přivítal ji nápis na letišti.
