Šikovný, technický, ale i statečný. Tak se v utkání jevil slovenský legionář v barvách nizozemského týmu Albert Rusnák. Pokutový kop nakonec kopat nešel, ale na obrovitého brankáře Tomáše Koubka si troufl. Těsně před rozehráním penalty se totiž dostal do křížku s libereckým gólmanem, který se snažil rozhodit exekutora Groningenu Danny Hoesena. "Pořád na něj mluvil, tak jsem ho odstrčil, ať se soustředí na svoje," řekl po utkání Rusnak.
Berete Česko jako svou vlast, nebo už je to pro vás cizina?
„Narodil jsem se sice v Čechách, ale jsem občanstvím Slovák. Je to takové smíšené. Na jedné straně domácí, ale i trochu vzdálené. Naše národy mají k sobě ovšem pořád blízko, pořád je tam nějaký vztah. Jsme si hodně podobní. Nějaká rivalita tu je, ale určitě ne nenávist.“
O Slovácích se však traduje, že mají srdce Jánošíkovských bojovníků. Projevilo se to, když jste si troufl na obra brankáře Tomáše Koubka?
„Je sice dvojnásobný, ale chtěl rozhodit našeho střelce, když se chystal k pokutovému kopu. Pořád na něj mluvil, tak jsem ho odstrčil, ať se soustředí na svoje. Pro nás tady získat bod, když jsme hráli v deseti, byl super výsledek. Dělal jsem to pro tým. Po zápase jsme si podali ruce a zasmáli se tomu. Byli jsme v pohodě.“
Proč jste nešel kopat penaltu vy, máte lepší techniku než Danny Hoesen?
„Na jedné straně ano, ale chtěl to kopat on. Nejsem z těch, abych se někam dral, když jiný po tom touží. V šatně pak říkal, že si to chtěl narazit o brankáře, ale myslím, že to tak nebylo.“
Rozuměli jste českým obráncům, co říkají. Byla to pro vás výhoda?
„Nejsem z těch, kteří hodně mluví a radí jiným. Soustředil jsem se na vlastní hru. Liberec má navíc v kádru také cizince a zněla tam i angličtina.“
