Spanilá jízda Sparty Evropskou ligou se zapisuje do klubové historie. Už před čtvrtfinále soutěže je jasné, že tým trenéra Zdeňka Ščasného prožívá bodově nejúspěšnější ročník a zároveň překonal své dosavadní maximum v rámci sezonního koeficientu.
To vše orámovala klubovým rekordem. Ani v sezonách 1972/1973, kdy došla do semifinále Poháru vítězů pohárů, 1983/1984 (čtvrtfinále Poháru UEFA) či 1991/1992 (semifinálová skupina nultého ročníku LM) nedokázala vyhrát v rámci jednoho ročníku sedm zápasů.
Tehdy se hrálo méně utkání, ovšem ani v novodobé éře od rozdělení Československa a zavedení systému předkol a základních skupin se jí to nepovedlo. Doposud to zvládla „jen“ šestkrát, ve třech sezonách (2002/2003, 2010/2011 a 2014/2015).
| Nejlepší sezonní koeficienty Sparty |
|
2015/2016 18,420 1999/2000 16,640 2001/2002 14,815 |
Nicméně v žádném ze zmíněných ročníků se nepřiblížila hodnotou svého sezonního koeficientu k tomu současnému. Ten po výhře na Laziu dosahuje velmi nadprůměrné hodnoty 18,420.
To je víc než když pod vedením Ivana Haška (1999/2000) postoupila ze základní do osmifinálové skupiny Ligu mistrů (16,640), což zopakovala o dva roky později – tehdy už s Jaroslavem Hřebíkem na lavičce (14,815).
Je jasné, že tehdy čelila Sparta v Champions League větší konkurenci než nyní v Evropské lize, každopádně v probíhajícím ročníku dokázala na hřišti získat osmnáct bodů. V systému UEFA, který je základem pro koeficienty, se počítá výhra za dva body, remíza za jeden (v předkole poloviční hodnota). Celkem tak Sparta nasbírala 19 bodů, což se jí nikdy dřív nepovedlo, ani když získávala bonifikace za postup do LM jako například v ročníku 1999/2000 (14 bodů včetně bonusu).
Zároveň může Sparta ještě vylepšit dvacetiletý český rekord neporazitelnosti v evropských pohárech. Ten zatím drží Slavia, která v průběhu dvou sezon (1994-1996) neprohrála třináctkrát v řadě. Letenští jsou nyní na čísle dvanáct.
A dnešní los napoví, jak velké budou její šance na prodloužení úžasné série.
