ANALÝZA | Hra na spoustu krátkých přihrávek. Vysoké držení míče, kombinace téměř výhradně po zemi. Typický obraz Barcelony, Realu Madrid a dalších španělských mužstev. Villarreal, čtvrteční soupeř pražské Sparty (21:05 ONLINE) ve čtvrtfinále Evropské ligy, je ovšem jiný. U špice Primera División se drží díky úplně odlišným zbraním. Trenér Kamil Tobiáš hru „žluté ponorky“ dobře zná, ještě na podzim ji analyzoval coby asistent ve Viktorii Plzeň. Nyní Villarreal detailně rozebral i pro deník Sport.
Jak na Villarreal
Očima K. Tobiáše: Spartu vůbec nečeká typický španělský tým. Spíš naopak. A možná proto mají takové úspěchy a skvělé výsledky. Pro Letenské je naprosto klíčové, aby nepustili Villarreal na své polovině hřiště s míčem na zem. Musí se je pokusit co možná nejvíc držet na jejich půlce. Sparta potřebuje být úspěšná v soubojích, získávat balony a ihned je vracet na polovinu soupeře. Španělé hrají hodně vysoko, přes jejich strany se půjde dostat dopředu. Sparta má po stranách velice dobré hráče, hlavně Ladislav Krejčí je v laufu. Tudy vede cesta, kombinací přes střed hřiště se bude Sparta prosazovat jen velice těžko. Předpokladem úspěchu je, aby držela krátké hřiště. Jakmile se roztáhne do 70 metrů, bude mít problémy. Volný prostor dokáže Villarreal okamžitě využít.
Názor Sportu: Vyhrát vzdušný souboj, sebrat odražený balon a okamžitě ho vyhodit do křídelních prostorů. To je hlavní přikázání, kterého by se měla Sparta držet. Na stadionu El Madrigal musí zafungovat osa Frýdek –> Dočkal –> Krejčí, případně Konaté.
Zakládání útoku
Očima K. Tobiáše: Jdou do jednoduché rozehrávky. Ve chvíli, kdy drží balon brankář, jsou oba stopeři nahoře, vysunují se i krajní obránci. Villarreal spoléhá na dlouhé nákopy do útočníků, rozehrávku na krátko téměř nevyužívá. Útočníci sklepávají míče do zadní vlny, případně je prodlužují za sebe na rozběhnuté křídelní hráče. Pokud se rozhodnou pro první variantu, stojí hra na Brunovi Sorianovi. To je hráč, který má obrovský cit pro hru, umí ji fantasticky číst. Často se dostává k odraženým balonům a okamžitě je rozehrává. Jakmile Villarreal získá míč na soupeřově polovině, začne v obrovské rychlosti kombinovat po zemi. Rázem je to typické Španělsko a velké nebezpečí.
Názor Sportu: Vzdušné souboje s útočníky musí podstupovat především středoví hráči Sparty, aby si mohli stopeři odskočit a jistit situaci, kdyby soupeř dokázal prodloužit míč za sebe. Tenhle úkol s největší pravděpodobností připadne Martinu Frýdkovi, který je podobně výškově vybavený jako Soldado s Bakambuem.
Rozestavení
Očima K. Tobiáše: Villarreal vychází ze systému 4-4-2. To je jejich základní rozestavení, které používají. Na jejich hře je to jasně patrné. Mají trochu jiný styl hry než Real, Atlético nebo Barcelona. Zezadu spoléhají na jednoduchou rozehrávku do útočníků, nerozpakují se použít třeba i několik dlouhých nákopů za sebou, často chodí do hlavičkových soubojů. Chvílemi jejich hra připomíná i anglický fotbal. Hráči Villarrealu jsou natolik vyspělí, že umí přepínat tempo hry. Při zápase v Plzni to bylo markantní. Tehdy jsme začali aktivně, oni vyčkávali zalezlí v bloku, po našich ztrátách chodili do rychlých protiútoků. V momentě, kdy cítí šanci, najednou zapnou, zrychlí a chodí mnohem důrazněji dopředu. V tom jsou obrovsky nebezpeční.
Názor Sportu: Není důvod, aby trenér španělského celku Marcelino upustil od toho, co mu přináší úspěch na domácí i evropské scéně. Villarreal vsadí na osvědčenou variantu se čtyřmi záložníky a dvěma útočníky. Klíčová pozice ve středu pole připadne kapitánovi Brunovi Sorianovi, na hrotu pak vytvoří úderné komando dvojice Roberto Soldado a Cédric Bakambu.
Presink
Očima K. Tobiáše: Sparta se musí připravit na nepříjemné napadání ze strany útočníků Villarrealu. Jak Soldado, tak i Bakambu totiž začínají presovat ihned po ztrátě balonu. Soldado je zkušený hráč, který už toho má hodně odkopáno. Výborně čte hru, čeká na chybu soupeře. Bakambu je houževnatý typ, jeho síla je hlavně v rychlosti. Rozdíl mezi nimi je, že se Soldado zapíchne na polovině hřiště. Za střed už se nestahuje. Bakambu naopak dokáže jít s protihráčem hlouběji. Záložníci už presink výrazněji nepodporují. V případě, že útočníci balon nezískají, přechází Villarreal do rozestavení 4 – 4, stáhne se do bloku na své polovině a počká, jak bude soupeř kombinovat.
Názor Sportu: Bakambu dokáže být při snaze o získání balonu nepříjemný jako sršeň, Sparta se musí snažit kontaktu s ním vyvarovat. Cesta sparťanské rozehrávky vede přes druhou stranu, kde operuje Roberto Soldado. Ten přui napadání není tak důsledný, svým protihráčům dopřeje víc prostoru než jeho parťák.
Standardní situace
Očima K. Tobiáše: Nemyslím si, že jsou standardní situace hlavní zbraní soupeře. Villarreal si jich v průběhu zápasu ani tolik nevypracuje. Navíc nepoužívají nějaké nacvičené signály. Věří tomu, že mají silné hráče na hlavičky, což platí. Rohové kopy směrují do branky, většinou se snaží trefi t její první polovinu. Na centry nabíhá až pětice hráčů, kromě obou útočníků a stoperů je to i Soriano. Jednoho hráče vždy nechávají v rohu pokutového území pro případ, že by balon propadl. Všechny standardky hraje Villarreal dost na riziko. Jeden hráč čeká na odražený balon, druhý ho zajišťuje. Zbytek týmu míří do šestnáctky.
Názor Sportu: S bráněním standardních situací měla hlavně v úvodu jara Sparta ohromné problémy. Při jejím kombinovaném způsobu bránění bude hlavní odpovědnost ležet na hráčích, kteří si budou rozebírat soupeře osobně. Sparťané se s nimi musí navázat od prvního kroku a nepustit je do zakončení.
Související články
