PŘÍMO Z BAKU | Byl u obou branek Slovanu. První Milan Baroš připravil pro Jana Sýkoru, druhou sám vstřelil. „Cítím se teď dobře. Jsem zdravotně v pořádku, což je pro mě důležité. Chytil jsem nyní i zápasový rytmus a hraji pravidelně. A kluci kolem mě hrají výborně, což mi také pomáhá,“ řekl Baroš, jehož tým nakonec s Karabachem remizoval 2:2.
O výhru jste přišli v samotném závěru. Mrzí to hodně?
„Fotbal je někdy krásný, někdy krutý. Tentokrát se nám nepovedlo vedení udržet. Myslím, že bod je zasloužený. Hráli výborně především v prvním poločase. Ve druhém jsme se jim trochu více vyrovnali, začali jsme více kombinovat a napadat a obraz hry se trochu změnil. Dali jsme dva góly. Samozřejmě, kdybychom měli tři body, tak by byly trochu šťastné, ovšem důležité. Ale i ten bod se může ve finále počítat.“
Na konci byl fotbal krutý, na začátku zase krásný, že?
„To si každý vždy přeje, že chce dát rychlý gól. Teď se nám to povedlo v rekordním čase a myslím si, že nám gól i pomohl. Jen je škoda, že jsme je potom nechali docela brzy vyrovnat. Když jsme byli ve vedení, byli takoví nervóznější a dalo se s nimi hrát lépe. Je to však zasloužený bod pro obě strany.“
Rekordní gól jste připravil, když jste vystihl rozehrávku soupeře.
„Šli jsme napadat rozehrávku a oni špatně rozehráli a netrefili balon. Tam jsem si míč sebral, šel jsem do kličky a trochu se štěstím se to odrazilo k Sykymu (Sýkorovi) a ten to proměnil.“
A pak jste se trefil i sám, když jste dorazil střelu Egona Vůcha. Nečekal jste, že už tahle střela skončí brankou?
„Uhýbal jsem, snažil jsem se nebýt v ofsajdu a ta střela byla tečovaná, asi od stopera. Gólman tam šel na poslední chvíli a ještě to vytáhl z čáry před sebe. Jen jsem se snažil trefit bránu, ta dorážka byla už de facto jednoduchá.“
