Zavzpomínejte, jaké to bylo, když se čerstvě 16letý Václav poprvé objevil ve sparťanské šatně?
Kadlec: „Poprvé jsem viděl Páťu Bergra, s ním jsem do šatny přišel. Každému jsem vykal, i mladým klukům jako Martinu Zemanovi. A pak jsme se s Tomášem potkali u maséra.“

Působil Václav vyjukaně?
Řepka: „To bych neřekl. Byl v pohodě, připadal mi úplně normální. Ani bych neřekl, kolik mu bylo. Teď už je z něho chlap. Trošku nabral, má větší páru. To je jenom dobře. První dojem byl úplně super. Možná měl obavy z toho, jak ho v kabině vezmeme. Ale v pohodě, ani vykat nám nemusel.“

Ale nejdřív to tak bylo.
Řepka: „Trošku mě to překvapilo.“

Kadlec: „Myslím, že by bylo divný, kdybych přišel a hned řekl: Čau, jak se máš...“
Řepka: „V pohodě. Ale je pravda, že někteří mladí hráči těm starším vykají. To záleží na těch starších, jestli chtějí, nebo ne. A u Václava nebyl důvod, proč by nám neměl tykat.“

Berete to tak, že automatické tykání není kvůli respektu úplně zdravé?
Řepka: „Hm. Tykání jsem z těch mladších v poslední době nabídl jenom Krejdovi (záložníkovi Ladislavu Krejčímu – pozn. aut.), ostatním klukům ne. Krejda je jeden z mála mladých kluků, kteří přišli do áčka, a je slušnej. Někomu to možná přijde divný, Blážovi (brankáři Jaromíru Blažkovi – pozn. aut.) možná všichni tykají. Ale já nevidím důvod, proč by to tak mělo být. Vychovávám dceru, která je stejně stará jako Vašek. Ať si to mladí zkusí, ať vědí, jaké to je. Mně to přijde jako normální, samozřejmá věc.“

Řešil jste někdy, že vy smíte Řepkovi tykat, a jiní ne? Neříkal jste si, jestli se na vás nebudou dívat skrz prsty?
Kadlec: „No jasně. Jeden kluk, který šel do béčka, mi říkal, že ho to ne snad štve, ale že je mu to líto. A že se cítí blbě, když Tomášovi řeknu Čau! a on Dobrý den. Ale že bych si s tím dělal těžkou hlavu, to vůbec ne.“

Tomáši, jak jste zvládal tyhle mezigenerační vztahy vy, když jste šel v sedmnácti do ostravského Baníku?
Řepka: „Já zažil totéž co Vašek. A bylo to ještě horší. Záleží vždycky na partě, jaká v mužstvu je. Mě nechali vykat snad dva roky. Možná i proto jsem to přenesl do Sparty, říkám si, že to není na škodu. Byli tam Sialini, Záleský, Pěcháček... To bylo něco. Mně nedali ani místo v šatně, převlékal jsem se vedle v koupelně. A to už jsem byl s nimi v mužstvu. Takže je to trošku podobný příběh jako ten Vencův, ale o něco brutálnější.“

Kompletní rozhovor čtěte v pátečním Sport Magazínu

Co ještě ve Sport Magazínu na téma „Gambrinus liga 2010-2011“ najdete? - Jiří Štajner: rozhovor s navrátilcem z bundesligy o pivu, křiklounech i vuvuzelách - Fernando Maria Neves: profil ostravského obránce z Kapverdských ostrovů - Mapa cizinců v Gambrinus lize - Soupisky: ideální jedenáctky, příchody, odchody, tip na umístění i názory expertů - Program ligového podzimu plus reprezentace - Kvíz: o posilách ze zahraničí