„Davidovi to přeju, dal devatenáct gólů a je nejlepší střelec ligy. Ani jsme spolu před posledním kolem nemluvili... Vždycky má dobrá jara, asi mu prospělo, že jsem odešel. Nedivil jsem se tomu, jak se rozstřílel, ale mrzelo mě to, protože to bylo v situaci, kdy jsem ve Spartě nehrál. Představoval jsem si, že kdybych byl v Jablonci, myslím, že bych góly dával taky. Asi bych se dostal i přes dvacet.

Ve Spartě jsem hrál od začátku pět zápasů, dal jsem sedm gólů. Sám se sebou jsem spokojený, vymáčkl jsem tady z toho, co se dalo. Kdybych hrál častěji, asi bych se trefi l víckrát. Jsem rád, že jsem si dokázal, že mám na to hrát ve Spartě, a i přesto, že jsem dostal málo šancí, jsem se prosadil.

I když jsem o hostování tady sám moc rozhodovat nemohl...

Beru to však pozitivně, zkusil jsem si, jak to chodí v největším klubu v Česku. Nic jsem tu neměl zadarmo, musel jsem si to sám vybojovat. Když jsem sem šel, čekal jsem, že třeba s Liverpoolem budu hrát. Byl jsem nejlepší střelec ligy... Ale to je otázka na někoho jiného.

Teď proti Hradci mi kluci pomáhali, kopal jsem penaltu. Jinak jsem vyložené šance neměl, snad jednu ve druhé půli. Možná mi mohl nahrát Leo Kweuke, ale zlobit se na něj za to nebudu. Každý chce dát gól. O přestávce mi spoluhráči řekli, že dal David dva góly. Hradec má nepříjemný systém, ve druhé půli jsme soupeře špatně napadali, spíš jsme s Leem vepředu zbytečně ztráceli síly a nezbývaly nám na to, abychom šli dopředu.

Zklamaný z toho, že jsem se nestal králem střelců já, nejsem. Nevím, proč bych měl být. Dal jsem osmnáct gólů v sedmnácti zápasech, ve kterých jsem hrál od začátku.“