Dvakrát inkasoval. Ale i tak si Martin Vaniak, brankář Slavie, proti Českým Budějovicím připsal řadu vynikajících zákroků. To, že Slavia remizovala a neprohrála, je nakonec i jeho zásluha.
Zlikvidoval minimálně dva brejky. Ale nakonec kapituloval dvakrát. Překonal jej spoluhráč Necid a domácí hlavičkující Stráský.
Co se vlastně stalo ve druhém poločase?
„Myslím, že jsme už v tom prvním nehráli tak aktivně, jak jsme si řekli. A ve druhém poločase oni prostě neměli co ztratit a vletěli na nás. Dobře nás napadali. My jsme se uchýlili k dlouhým nakopávaným balonům na Necida, který sice řadu hlavičkových soubojů vyhrál. Ale my jsme neměli odražené míče. A oni mohli jít do nás.“
Byl klíčovým okamžikem vlastní gól?
„Když prohráváte 0:2 a dostanete šanci v podobě snížení na 1:2, tak vám narostou křídla. To se potvrdilo i v tomhle zápase.“
První gól Budějovic byste, předpokládám, v pohodě chytil.
„Kdyby Necid vyběhl ven… On totiž vyhlavičkoval balon z vápna. A kdyby ještě vyběhl, tak by byl ofsajd. Bezprostředně přede mnou stáli dva hráči. Míč mi šel do ruky. Klidně bych ho chytil. Ale nezazlívám mu, že mi ho tečoval do branky. Nemusel to dělat, ale byl to takový reflex. Hlavní důvod byl nepokrytý odražený míč. Tam jsme měli být daleko důraznější a nepustit domácí k odraženému míči.“
Asi to není úkol brankaře, ale neměl někdo na hřišti zburcovat spoluhráče, aby si uvědomili, že se zápas otáčí?
„Já jsem to burcoval v první půli. Nelíbilo se mi, jak hrajeme. Sice jsme drželi míč, ale na vlastní polovině. Objevily se chyby v rozehrávce a soupeři chodili do zbytečných brejků. On si tu situaci každý musí sám uvědomit a srovnat v sobě. Třeba Erich Brabec nabádal hráče, aby se probrali. Ale každý si to na sebe musí vzít sám a vyburcovat se. Nějakým křičením se to nezmění. Ne každý odvedl na hřišti, co by měl. Hlavně ve druhém poločase tam nebyla aktivita. Někomu třeba docházely síly, někdo se schoval. Pak náš výkon nebyl optimální.“
Slavia působila dojmem, jako by se nemohlo nic stát…
„To bych neřekl. Z mého pohledu ne. Minulý týden jsme dostali branku s Brnem pět minut před koncem na 2:1 a klepali jsme se o výsledek. A i v kabině jsem říkal, že v Budějovicích se nesmí stát to samé, jako minulý rok. Vedli jsme 2:0, inkasovali gól a dostali jsme se pod tlak. Tenkrát jsme odolali. Těchhle věcí se musíme vyvarovat. Tentokrát jsme si z toho nevzali ponaučení.“
Po kolapsu jste dostali volno. Je to překvapení?
„Takhle to není. My jsme měli slíbeny za vítězství dva dny volna. Měli bychom výklus a dva dny volna. Nevyhráli jsme, tak se to přehodilo, že bylo volno v pondělí a v úterý jdeme na trénink. Prostě se jen prohodily dny.“
Zanechá ztráta na vás stopy?
„To se právě všechno teprve uvidí. My hrajeme doma s Viktorií Žižkov a ten zápas musíme zvládnout. Vlastně hrajeme doma dvakrát a vyhrát musíme obě utkání. I když je to slabá náplast, tak musíme potvrdit bod z Budějovic dvěma výhrami. Zní to strašně, ale je to prostě tak.“
