Po odchodu Ericha Brabce je to největší jméno na slávistickém seznamu nepotřebných. Šestadvacetiletý útočník Aleš Besta ale necítí křivdu. Během osmi jarních zápasů ve Slavii nedal ani gól, a tak se musí poohlédnout po novém klubu.
Čekal jste to?
„Já jsem něco zaslechl už minulý týden, ale neměl jsem to oficiálně podložené. To se stalo až o něco později.“
Kdy?
„Před dvěma třemi dny mi zavolal asistent trenéra pan Vrabec a dal mi na ucho pana Jarolíma. Ten mi řekl, že nepojedu s týmem na soustředění do Špindlerova Mlýna a že zůstanu v Praze.“
Jak vám bylo?
„V tu chvíli už to šlo, protože jsem na to byl připravený. Ale mrzelo mě to pořád a mrzí mě to doteď. Okamžitě jsem věděl, že to zase začíná všechno znova – hledání nového angažmá, stěhování s celou rodinou, nové prostředí, noví hráči. Prostě nic příjemného. Už bychom se taky chtěli usadit na delší dobu, ale teď je mi jasné, že se to v Praze nepovede. Na druhou stranu z toho nedělám tragédii, to je fotbalový život.“
Vyhození Ericha Brabce jste bral jako varování?
„To mě sice překvapilo, ale varování to pro mě už být nemohlo. V té době už jsem věděl, že se mnou Slavia nepočítá.“
Aleš Besta a Rivaldo • Foto Barbora Reichová SPORT
Jak vám trenér Jarolím své rozhodnutí vysvětlil?
„Ty důvody jsou přece naprosto jasné: nesplnil jsem očekávání, tak musím jít. Moje hra prostě nebyla dost produktivní, nedal jsem ani jeden gól. Takže musím respektovat, že pro mě už nemají místo.“
Proč se vám ve Slavii nedařilo?
„Ze začátku to herně nebylo špatné, ale chyběly tomu góly. Teď si říkám, že jsem byl na tom hřišti až moc hodný. Po tom všem, co se stalo v Brně (hádka na tréninku se spoluhráčem Střeštíkem a trenérem Uličným skončila vyhazovem z klubu – pozn. aut.), jsem byl rád, že někde jsem. Tak jsem si to nechtěl pokazit. A nejenom tohle. Do Slavie jsem přišel až v průběhu přípravy, předtím jsem jenom pět měsíců běhal po lese. Spíš jsem se rozkoukával a to nebylo ideální.“
Když se vám na jaře nedařilo, prý jste si to hodně bral a psychicky vás to sráželo dolů. Je to tak?
„Jo, bral jsem si to moc. Byl na mě tlak, ale góly nepřicházely. Pak se to postupně proměnilo až v takovou křeč.“
Nebyl i tohle jeden z důvodů, že s vámi už trenér nepočítá? Třeba to na vás poznal a vyhodnotil vás jako hráče, který ten tlak snáší těžce.
„Možná si toho trenér taky všimnul, já mu do hlavy nevidím. Na druhou stranu jsem tam byl jenom čtyři měsíce a nemyslím si, že za tak krátkou dobu se dá něco poznat.“
 |
V pondělním deníku Sport najdete: |
| » celý rozhovor s Alešem Bestou O čem mluví: » Nebojí se, že nedostane žádnou nabídku? » Nemrzí ho, že nedostal druhou šanci? |
