Klopil oči k zemi a nehledal alibi. „Jsme v krizi a ve středu hrajeme o všechno,“ konstatoval jednoznačně Stanislav Vlček, kapitán zvadlé Slavie.
Jak byste shrnul momentální atmosféru v týmu?
„Po tom úvodu není nálada nic moc. Asi to nejlepší, co teď může pro nás být, je to, že se hraje za tři dny znova. Všichni doufáme, že to bude odrazový můstek k lepším výsledkům. Teď jsme v krizi a za tři dny hrajeme zápas sezony. Vypadnout s Tiraspolem, to by bylo špatné. Věřili jsme, že se tady nastartujeme. Bohužel se tak nestalo. A za tři dny je ten nejdůležitější zápas…Musíme se zvednout, nic jiného nám nezbývá. Ve dvanácté minutě prohráváme nula dva. Pak už to bylo těžké. Takže ve středu je to zápas o všechno.“
V Brně jste se chtěli nastartovat, místo toho jste už však po dvanácti minutách měli dvougólové manko.Čím si vysvětlujete ten začátek?
„Nevím…Připravovali jsme se na to, že musíme naopak my vlétnou na Brno. Místo toho nás Brno potrestalo dvěma brejky a rozhodlo o zápase. Potom tam sice byly od nás nějaké náznaky dopředu, ale bohužel. Naše koncovka je mizerná. Takže to dopadlo, jak to dopadlo.“
Když jste se vracel do Edenu, řekl jste: „Našel jsem silnější Slavii.“ Zatím však vaše verze moc nevychází. Proč?
„Máte pravdu… Dá se říct, že příprava proběhla, jak jsem si představoval. Ale bohužel. Teď nás to zastihlo v takové krizi, že hlavně dopředu si nevytváříme téměř žádné šance. Na to doplácíme. Každý zápas totiž nemůžeme hrát na 0:0. To nejde. Teď budeme všichni doufat, že se to od středy odrazí k lepšímu.“
Opakuji, že to už jste si plánovali před nedělí.
„Musíme se teď upínat k tomu, že to ve středu zvládneme! A je jedno, jakým způsobem. Hlavně postoupit! A tím se trošku zklidnit. Že ten zápas bude pod velkým tlakem, to už víme teď. To je jasný. Výsledek 0:0 je ošidný. Nebudeme si moci dovolit inkasovat, to nám nikdo připomínat nemusí. Na druhou stranu je dobře, že to utkání přijde tak brzy. Není čas o tom všem moc přemýšlet. Chce to jít do toho a nějak to dopadne.“
Také však musíte minimálně jeden gól vstřelit, pokud nechcete spoléhat na penaltovou loterii. Jenže v Tiraspolu jste vyšli střelecky naprázdno a na brněnském stadionu také. Čím to je? Na co vás trenér upozorňoval, když jste si bezzubou útočnou fázi rozebírali v kabině.
„Někdy je to o té pohodě, která vám pomáhá. I k šancím. Jenže my teď trošičku prožíváme útlum. Ono chcete, chcete, ale víte, jak to je. Samozřejmě chybí trošku i víc sebevědomí a drzosti ve vápně. Tohle zatím od nás útočníků není. A ten důraz taky ne.“
Nenapadá vás paralela s Anderlechtem Brusel, kde jste zažil hned v úvodu rozčarování v kvalifikaci Ligy mistrů, když vás vyřadil neznámý Borisov.
„Tam to bylo horší, protože jsme první zápase s Borisovým prohráli 1:2. Každopádně jsem si to loni prožil a je to moc nepříjemné. Samozřejmě. Ale nechci na to myslet. Musíme naopak zvednout hlavy a poprat se o to. Co jiného teď můžu říct. Do téhle situace jsme se dostali sami a musíme se z ní také sami vyhrabat.“
Jak na vás působí tlak okolí? Přeci jen se nyní neustále přetřásá, že Slavia v létě investovala do posil mnoho milionů, vedení klub stanovilo jasný cíl: postup do základní skupiny Ligy mistrů, ovšem rozjezd tomu neodpovídá.
„Tak jó, je jasné, že tohle vnímáme. Ale s tím se musí počítat. Teď se to bude všechno odvíjet od středy. To bude rozhodující. Pokud se nám podaří postoupit, tak to bude dobré. Na ligu je totiž pořád ještě dost času. Je teprve druhé kolo. Ale v kvalifikaci Ligy mistrů už zaváhat nemůžeme. No a pokud by se postoupilo, tak by nám to moc pomohlo. Řekli bychom si: Jsme v Evropě a zase jsme ve hře.“
Od čeho se chcete v odvetě s Tiraspolem na hřišti odpíchnout?
„Musí to být podložené bojovností. Na nic jiného my teď spoléhat nemůžeme. Věřím, že nám fanoušci v Edenu pomůžou a že to všichni společně zvládneme a půjdeme dál. No a pak nám to už pošlape.“
