V den zápasu s Kladnem oslavil padesáté narozeniny, navíc jeho tým v jarní půli sezony na druhý pokus dosáhl na tři body. Náladu na slavení však Jozef Chovanec příliš neměl – Sparta nepůsobila jako uchazeč o titul, v závěru se o vítězství nad soupeřem bojujícím o záchranu dost strachovala.
Vstup do utkání měla Sparta lepší než Kladno, v prvním poločase ze své převahy vytěžila vedoucí gól.
Kdyby však na začátku druhé půle Jaromír Blažek nepředvedl vynikající zákrok proti hlavičce Víta Beneše, o vedení by přišla.
Proto také Jozefa Chovance hra jeho týmu úplně nepřesvědčila. „Hráči své renomé napravili tak napůl,“ utrousil čerstvý padesátník po utkání.
Do jara jste vstoupili domácí remízou s Příbramí, tentokrát jste už Kladno porazili. Jak jste se třemi body spokojený?
„Nebyl to pro nás jednoduchý zápas. I kvůli tomu, že jsme do jara nevstoupili minulý týden v domácím prostředí úspěšně. Když však budeme mluvit o prvním poločase, bylo vidět, že jsme nastoupili se zkušenějšími hráči. Nastoupili jsme do zápasu aktivně, hráli jsme i s rizikem, že se nám hráči Kladna můžou dostat za záda. To se taky párkrát stalo. Ale snaha jít za gólem byla evidentní a taky vyústila v to, že jsme ještě před přestávkou gól dali.“
Druhý poločas však ve vašem podání tak dobrý nebyl...
„To už jsem svoje mužstvo nepoznával. Hráči možná podlehli nějakému uspokojení. Nebyli tak důslední, prohrávali osobní souboje s velice dobře připraveným soupeřem. V závěru jsme měli i štěstí. Na druhou stranu, mohli jsme štěstí mít i víc, kdyby dal branku Libor Sionko. I když... Kladno mohlo taky skórovat z těch závarů, které byly před naší bránou.“
Hubená výhra. Sparta zdolala Kladno po penaltě »
Gól dal Igor Žofčák, který nastoupil na jaře poprvé, v minulém zápase mu ve startu zabránily rodinné problémy, onemocnění jeho těhotné manželky. Byl jste s ním tentokrát spokojený?
„Teď už byl v lepší psychické pohodě, situace kolem jeho manželky se uklidnila. Bylo to na něm vidět i v týdnu, pracoval velmi zaujatě. První půle byla v jeho podání také mnohem lepší než druhá. V té to nebyl ten Žofčák... Ale ukázal dostatek sebevědomí a pomohl nám k tomu, že jsme tady získali tři body.“
Ostrý souboj na zemi mezi dvojicí Kamil Vacek (Sparta, vlevo) a Pavel Bartoš (Kladno). • Foto Barbora Reichová SPORT
Dnes (v neděli) slavíte padesáté narozeniny. Berete tedy tři body jako dobrý dárek od hráčů?
„Já to neberu jako dárek od hráčů pro sebe. Oni sami měli co napravovat, svoje renomé. To se jim podařilo, avšak pouze z poloviny.“
Nemyslíte, že mohli být po nepovedeném vstupu do jara nervózní?
„Ani ne. Nevypadali na to, že by byli nervózní. V prvním poločase jsme přece hráli dobře. Ve druhém poločase byl ale soupeř aktivnější, důslednější, přehrával nás. Měli jsme obrovské problémy, to jednoznačně přiznávám. To však není spojené s nějakou nervozitou. Copak by takoví hráči měli být nervózní? To snad ne! Bavíme se o kvalitě a ne o nějaké nervozitě. To bychom nemohli hrát první ligu. Co by měli říkat kluci z Kladna?“
Proti Kladnu jste sice nastoupili se zkušenější sestavou, dal jste však šanci dalšímu mladíkovi z béčka, Lukáši Třešňákovi. Jak jste byl spokojený s ním?
„My jsme hráli celý zápas bez útoku, proto jsem udělal tyhle kroky, taková střídání. Třešňák má šanci. Já ho znám dlouho, jsou tam i další kluci, kteří trpělivě čekají. Bude záležet na nich. On byl na hřišti velice krátce, ale mohl se podílet na gólu, nahrával Liborovi Sionkovi. Je to hráč s potenciálem, věřím, že jednou může ve Spartě hrát.“
Proč se podle vás neprosazovali útočníci, které jste postavil do základní sestavy?
„To je otázka na ně, ne? Oni dostali veškeré informace o tom, jak mají hrát, ale zklamali mě. Bony Wilfried i Vašek Kadlec. Takhle útočníci nehrají. Dneska si měli vzít příklad z Jaromíra Šilhana nebo dalších hráčů Kladna. Tak hraje útočník – pere se, s vervou a kvalitou chodí do všech soubojů, nabízí se, zakončuje. Vždyť naši útočníci pomalu ani nevystřelili na bránu, pořád k ní stojí zády. Dokola to stejné. Takhle nemůžou hrát nikde, ani ve druhé lize...“
