Muž, který slavně přivedl Brazílii k titulu mistrů světa v roce 2002, ji o dvanáct let později v očích svých krajanů ponížil historickým debaklem 1:7. Luiz Felipe Scolari. Maestro, nebo trenér bez obstojné taktiky? Nejspíš obojí.
Scolari vsadil i podruhé na to, co mu vyneslo triumf při první brazilské reprezentační štaci. Na koktejl hvězdy&emoce. Skončilo to však apokalypsou. Opravdová hvězda byla jenom jedna a sedla na vozík, špatně nastavené emoce pak naplno odhalily, že Selecao takticky propadá.
Když Scolari vysvětloval, jak dospěl k mistrovskému titulu 2002, jako jeden ze základních aspektů úspěchu jmenoval vyvážené složení týmů. „Vzal jsem ofenzivní trojici Ronaldo , Rivaldo, Ronaldinho, některé další hvězdy do útoku jsem nechal doma.“ Důvod byl jasný – aby byl v týmu pořádek. Možná proto nyní nevzal superstar nedávné minulosti Kaká, Ronaldinha či Robinha.
Tehdy se to podařilo a Scolari prokázal, že dokáže hvězdný soubor ukočírovat. Měl respekt, který byl nezbytný, protože kromě zmíněné trojice se v mužstvu musely vedle sebe lidsky poskládat i borci jako Roberto Carlos, Cafú či Lucio. Proto Maestro.
A taky mu přály okolnosti – po celý turnaj měl k dispozici kompletní tým. Co by se stalo, kdyby vypadl elitní střelec Ronaldo? Zajímavá otázka, která zůstane bez odpovědi.
Teď mu na domácí scéně odpadl Neymar , co se útoku týče jediná opravdová hvězda, navíc oproti trojici z roku 2002 ostřílená jenom jedním rokem v Evropě. V kombinaci s karetním trestem pro stopera Thiaga Silvu to udělalo paseku, která potvrdila, co se říkalo nejpozději od roku 2009 – Scolari a špičková taktika, to nejde docela dohromady.
Právě v roce 2009, v únoru, dostal výpověď z Chelsea. Tam se podle zdrojů blízkých z klubu ukázalo, že každodenní práce, pestré tréninky a taktika nebudou tím, co Scolariho zdobí. „Nefungovalo tam prý prakticky nic,“ tvrdí zdroj Sportu, který chce zůstat v utajení. „Tréninky byly rozvláčné, jakoby z doby před třiceti lety, bez tempa, moc se nedělala fyzička. Rozjezd byl výborný, protože hráči těžili z předchozí sezony, ale pak se to zadrhlo.“
Nespokojení hráči Chelsea pochopitelně mezi sebou řešili tuto logickou otázku: Jak je možné, že takový trenér dovedl Brazílii k titulu mistra světa a Portugalsko do finále EURO 2004 a semifinále MS 2006. Odpověď? „Shodli se, že si to hvězdy na turnaji řídily samy. V Chelsea s tím měli sami čerstvou zkušenost, protože za Grantovy vlády po Mourinhově odchodu to v předešlé sezoně probíhalo podobně,“ vypráví zdroj Sportu.
Navíc krátkodobý turnaj a ligová soutěž, to jsou odlišné věci. Na akci typu mistrovství světa se absence taktiky nemusí projevit, pokud hvězdy „jedou“ – jako se to Scolarimu poštěstilo na loňském Poháru FIFA, který Brazílie opanovala po pěti výhrách a při skóre 11:3. Mimochodem, sestava finálového utkání proti Španělsku (3:0) byla zcela totožná s tou ze zahajovacího utkání tohoto šampionátu proti Chorvatsku. Podala vynikající výkon včetně vysokého tlaku.
Jenže dobrý tým se pozná také podle toho, jak reaguje na nepříjemné situace. Zda má plán B. Ten nastal pro Scolariho nucenými absencemi Neymara a Thiaga Silvy. Normálně by Brazílie sice mohla hrát o něco hůře, ale charakteristická tvář týmu by se neměla při stejném rozestavení měnit. Brückner , Mourinho či Löw by si věděli rady. Jejich týmy vždy stály či stojí na pevném systému.
Brazilci se ale rozsypali a ukázalo se, že automatické věci u nich nefungují. Zmatený tým vsadil vše na emoce, a ty je dostaly na lopatky.
„Mluvil jsem s Dantem a on mi řekl, že tým jel jenom na emocích,“ prohlásil den po zápase Giovanni Elber, někdejší útočník Brazílie a Bayernu Mnichov. „Dělali to tak prý v každém kole. Ale viděli jsme, co to s nimi udělalo, když ztráceli. Můžete takhle vyhrát zápas nebo dva, ale nemůžete díky emocím a bez taktiky vyhrát mistrovství světa.“
Mehmet Scholl, další nedávný německý reprezentant, to podpořil. „Pokud tým v takovém rozpoložení potká někoho jako Německo, nemůže to nikdy stačit.“
Scolari si zjevně myslel, že to postačí, určitě i pod vlivem atmosféry, která Selecao doma spolkla. Chyběla mu zkušenost, která by ho varovala, a jeho vidění fotbalu mu dopředu neukázalo, že jeho už tak sporný systém „vše na Neymara“ musí mít konkurenceschopnou variantu.
