Neporažení. S touto vizitkou vstupovali před osmi lety svěřenci trenéra Karla Brücknera do kvalifikace o EURO 2004. A projeli jí bez porážky. To hráči pod vedením Michala Bílka vstoupí do bojů o EURO 2012 s matnější bilancí. Přesto se v některých aspektech se podobají týmu, který se tehdy rozjel k velkým výkonům.

Když letos v srpnu Česko porazilo v generálce Lotyšsko 4:1, zopakovalo navlas stejný výsledek, jehož dosáhli Nedvěd a spol. před osmi lety v Olomouci proti Slovensku. Pro tehdejší tým to nebyl poslední duel před ostrým startem.

Ještě v září rozstřílel v Praze reprezentaci Jugoslávie 5:0. A jen zvýraznil narůstající formu. Brückner napočítal na konci přípravného období bilanci pěti výher a dvou remíz se skóre 16:4.

To Bílek se musel spokojit s mnohem skromnější bilancí, 2 – 1 – 3 a skóre, které leží daleko od použití slova „působivé“ – 9:8.

Nejen tato čísla dokazují, že současný výběr za tím z roku 2002 zaostává. Brücknerův tým před osmi lety sice odehrál v průběhu jara dva nevydařené zápasy (ve Walesu a Řecku 0:0), ale už květnová výhra nad Itálií (1:0) vykazovala zlepšení a náznaky stylu, kterým chtěl hrát. A pak stoupala kvalita ještě výš.



Bílek poprvé naznačil, co by chtěl s mužstvem předvádět, ve Skotsku (0:1), výsledkově nejlepší zápas pak odehrál s Lotyšskem (4:1). Bilanci současného trenéra ovlivnily absence opor, Tomáše Rosického mohl použít je v obou zmíněných duelech, zatímco Milana Baroše přivítal coby hlavní kouč až nyní. I proto vystřídal během šesti přípravných utkání více hráčů (39) než Brückner v sedmi (35).

Při pohledu na jména, se kterými mohl Brückner pracovat, to vypadá, že jej nelze z hlediska kvality poměřovat. Platí to především o šířce kádru, zkušený kouč mohl ke stálicím jako Pavel Nedvěd, Karel Poborský či Vladimír Šmicer postupně začleňovat hráče z úspěšných dvou generací jedenadvacítek.

Ale některé věci jsou shodné. Třeba obranu Brückner zkoušel v průběhu celého období a klasická čtyřka, na kterou si fanoušci později zvykli (Grygera, Ujfaluši, Bolf, Jankulovski) spolu odehrála celý zápas až na úvod kvalifikace v Moldavsku.


Je pravděpodobné, že Bílek dnes nasadí proti Litvě stejné kvarteto jako proti Lotyšsku - Pospěch, Hubník, Kadlec, Pudil. A jen pro zajímavost, tři z těchto hráčů (s výjimkou Hubníka) mají v reprezentaci odehráno více, než měl před osmi lety Jankulovski, tehdy nejzkušenější z oné zadní linie.

Oba trenéři se snažili postavit tým okolo tří hvězd. Místo Nedvěda, Poborského a Šmicra je to nyní Čech, Rosický a Baroš. Věkově jsou na tom tihle borci podobně jako jejich někdejší parťáci na startu cesty završené postupem do Portugalska a v součtu startů je na tom mladší trojice dokonce lépe.



Jeden velký rozdíl tady ale mezi jednotlivými obdobími je. Zatímco před osmi lety vyvolaly přesvědčivé výkony a výsledky před startem kvalifikace optimismus a očekávání, v případě současného mužstva si málokdo odváží tipovat, jakým stylem začne jeho soutěžní éra.

Karel Brückner ji zahájil výhrou v Moldavsku 2:0 a později stoprocentní podzimní bilancí. Napodobí ho Michal Bílek?