Před dvěma roky vyšel z útrob stadionu v Ženevě a věděl, že už do kabiny národního mužstva jako hráč nikdy nepřijde. Byl to hořký konec, Češi v infarktovém utkání podlehli Turecku a pakovali se z EURO 2008.

„To je fotbal. Smutek a radost si v něm nevybíráme,“ řekl Tomáš Galásek včera v malinkém tiskovém sále olomoucké arény. Na starou ránu dostal aspoň malou náplast. Srdečně mu aplaudovaly zaplněné ochozy. „Jsem rád, že jsem tu tečku mohl udělat tady. Bylo to hezké a akorát. Velký humbuk kolem své rozlučky bych nechtěl,“ pronesl.

Na Hanou se přišel ofi ciálně rozloučit s reprezentační kariérou. Dlouho měl dveře do národního týmu přivřené, ale Karel Brückner mu je naplno otevřel. A nikdo toho nelitoval.

„Tomáš Galásek je computerem naší hry,“ dával často k dobru Brückner. Společně s Nedvědem a spol. psali zlaté časy českého fotbalu.

„Já nejradši vzpomínám na všechny závěry kvalifi kací, z nichž jsme se dostali na velké turnaje,“ zalistoval v paměti Galásek. Co jeho současní nástupci? Jsou schopni navázat na úspěchy Galáskovy generace? „Všechno to jsou kvalitní hráči. Dejme jim čas a oni nám ukážou, že fotbal hrát umí,“ upozornil.

Možná však budou v budoucnosti v reprezentaci i jeho svěřenci. Galásek rozšiřuje řady bývalých reprezentantů, kteří se po skončení hráčské kariéry vrhli na trenérskou profesi. V Německu, kde se s rodinou usadil, plní roli hrajícího asistenta v Erlangenu, celku páté regionální soutěže, v Česku pak zahájil studium trenérské profi licence UEFA.

„Mám za sebou první týden a už jsem nabitý informacemi,“ usmíval se Galásek. „Teď musím udělat domácí úkol. Jaký? Analýzu hry Nigérie na mistrovství světa v Jižní Africe,“ dodal.

Jeho trenérské vzory jsou jasné. „Co Adriaanse a Karel Brückner,“ pravil bez rozpaků. „První mi dal nejlepší školu v Tilburgu a v Ajaxu, trenér Brückner mi zase umožnil nahlédnout do české kuchyně,“ zdůraznil.

Kouč Co Adriaanse má pověst Napoleona. Kabině vládne pevnou rukou, řadě hráčů nahání strach. I v tomhle bude Galáskovi inspirací? „Když jsem řekl, že byl pro mě nejlepší školou, tak to ještě neznamená, že musím převzít všechny jeho metody,“ usmál se.

Praxi bude mít nejen v Erlangenu, ale i u českých talentů. Stal se patronem juniorských reprezentací do osmnácti a devatenácti let. Není to jen role pro okrasu. Hlavnímu trenérovi těchto věkových kategorií Jaroslavu Hřebíkovi by měl být k ruce i na trénincích.

„Pan Hřebík je kvalitní trenér, tak doufám, že se něco naučím. Mám na to dost času,“ prohlásil Galásek.

Coby fotbalista neměl nízké ambice. A nehodlá z nich slevit ani v nové branži. „Chci trenéřinu dělat na úrovni,“ ujistil.

Nejdřív však musí dostudovat. „Měl bych končit za dva roky,“ doplnil.

Co pak? „Mám otevřené dveře do Nizozemska i do Čech, ale rád bych sehnal něco v okolí bydliště. Tedy u Norimberka,“ konstatoval.

Jedna kapitola včera defi nitivně skončila, druhá naopak startuje.