PŘÍMO Z WROCLAWI | ROZHOVOR | Nastoupil na nezvyklém postu a čekalo se, jak se s rolí pravého záložníka, kterou nikdy nehrál, popere. Petr Jiráček ji však zvládl excelentně – zaznamenal dosud nejrychlejší gól šampionátu. „Pomohl nám. Pak se hrálo líp,“ oddychl si po zápase.
Jak moc vám pomohl rychlý gól?
„Pomohl. Samozřejmě – každý hráč je rád, když mu to tam na začátku spadne. Hraje se líp.“
Řekové mají pověst týmu, který dobře brání. Co vám proběhlo hlavou, když jste po šesti minutách vedli 2:0?
„Věděli jsme, že budou urputně bránit. Ale my jsme se za ně dostali hned prvními dvěma akcemi a byli jsme v nich stoprocentní. Od toho se vyvíjel ten zápas – hrálo se nám líp, Řekové to měli stejně těžké jako my proti Rusku.“
Připomněla vám ta akce odvetný zápas baráže s Černou Horou?
„Bylo to podobné. Dostal jsem nádhernou přihrávku od Tomáše Hübschmana, jen jsem si to zpracoval a byl jsem sám před gólmanem. Hlavně jsem to chtěl dát k tyči, což se zaplaťpánbůh povedlo. I když si brankář sáhl...“
Byl hodně nepříjemný inkasovaný gól? Zápas jste měli pod kontrolou, od té doby jste se o výsledek báli.
„Takový moment se může stát kdykoli. My ale momentálně nejsme v pozici, že bychom to nějak uhráli. Museli jsme to ubojovat, což se nám povedlo. Jsme rádi, že se můžeme soustředit na poslední zápas s Polskem.“
Jak byl konec zápasu těžký? Úplně jste vypadli z tempa, do tlaku se dostali Řekové...
„Samozřejmě že to bylo těžké – oni takhle hrají pořád, nakopávají dlouhé míče. My jsme trochu přestali hrát, nedrželi jsme balon... Všechny odražené balony měli oni a hned je kopali k nám. Byla jen otázka, abychom to uhlavičkovali a neinkasovali.“
Ukázalo se, jak vám chyběl Tomáš Rosický?
„Určitě se to ukázalo. Nebojí se sběhnout si pro těžký balon, nebojí se hrát... V těžkých chvílích je to právě on, kdo to vezme na sebe a povzbudí ostatní kluky. To nám ve druhém poločase chybělo, ale věřím, že se Tomáš na poslední zápas dá do kupy a bude připravený.“
Potřeboval jste gól i vy osobně? Nastoupil jste na nezvyklém postu, navíc za sebou máte šest měsíců adaptace ve Wolfsburgu...
„Já nevím, co na to mám říct. Vím, že tamta sezona byla ojedinělá, těžil jsem z týmové práce celé Plzně... Teď se snažím maximálně, pokaždé, když jsem na hřišti. Samozřejmě že tenhle gól mi trošku pomohl. Vždycky se snažím odvést všechno na sto procent, že to teď není takové jako na podzim, mě samozřejmě mrzí. Chtěl bych, aby to tak bylo. Doufám, že jsem týmu alespoň trochu pomohl. Už nevím, co na to mám říct.“
Já se právě ptám na to, jestli vám gól dal pohodu, kterou jste potřeboval.
„To ano. Takový moment jsem potřeboval a jsem rád, že přišel. Ne jen kvůli sobě, jsem rád, že to pomohlo celému týmu. Teď se chceme soustředit na poslední zápas s Polskem a chceme ho zvládnout.“
„Věděl jsem o tom, že tam nastoupím, už den po zápase s Ruskem. Trenér se se mnou bavil, leccos mi naznačoval. Mně je jedno, jestli je to vlevo, vpravo nebo uprostřed. Já jsem prostě rád, že jsem na hřišti a že můžu hrát.“
Dost jste se stahoval doprostřed...
„Byli jsme domluvení tak, že určitě nebudu držet lajnu celý zápas, že se budu stahovat doprostřed a budeme si měnit pozice. První poločas to klapalo, drželi jsme balon... Druhý poločas byl hektičtější, nebyli jsme moc na balonu.“
Většinu prvního poločasu jste hráli velmi lehce. Potvrdilo se, že tenhle tým zvládá zápasy, v nichž je pod tlakem?
„Určitě. Už jsme si říkali i v šatně, že když jsme byli nejníž, pokaždé jsme se zvedli. Zvládali jsme zápasy, když jsme byli pod tlakem. A jsme rádi, že se nám to povedlo i teď.“
