PŘÍMO Z FRANCIE | Prohra s Tureckem 0:2, kde dlouhá léta působí a která znamenala české loučení s evropským šampionátem, ho hodně zasáhla. Tomáš Sivok věřil, že na rozhozeného soupeře v úterý večer najde se svými parťáky recept. Nestalo se a Vrbovi svěřenci balí kufry. Zkušený stoper zatím na konec reprezentační kariéry nemyslí, nicméně o budoucnosti si ještě chce promluvit s trenérem. O čem všem Sivok po vyřazení ze skupiny mluvil?
O konci na šampionátu
„Pro mě je to hodně hořký konec. Zvlášť, když je to po prohře s Tureckem. Odehráli jsme dobrý zápas, bohužel bez finální fáze, která přináší góly. Tam se projevuje kvalita. Nebyli jsme tak produktivní jako náš soupeř, který z minima vytěžil maximum. Jsem hodně zklamaný, cítil jsem, že to zvládneme. Viděl jsem Turky, že nebyli ve své kůži, nebyli to takoví ti typičtí Turci, kteří výborně kombinují. Když byli v úzkých, tak to byl spíš boj, než fotbal. Škoda, že jsme dostali zase první gól z brejku, což nás v poslední době moc trápí. Vždycky ztratíme nějaký balon a pak inkasujeme. Kdybychom dali kontaktní gól, myslím, že bychom zápas vyhráli. To se nám nepovedlo, naopak jsme ještě dostali takový hloupý po standardce, kdy se to odrazilo k jejich hráči a on to trefil pod víko. Bohužel. Štěstí, které jsme si vybrali proti Chorvatsku, nám proti Turecku chybělo.“
O prvním inkasovaném gólu
„Vždycky nás zdobilo, že jsme hráli z dobré obrany. Když už jsme dostali gól, tak po nějaké standardce. Teď jsme pořád inkasovali z brejků, to byla naše bolest v přípravných zápasech i tady na turnaji. Máme hrozně otevřené hřiště, ztratíme balon a soupeři umožníme, aby šel do přečíslení. Chyby se pořád opakují. Na druhou stranu musím říct, že my jsme podobné šance měli taky, ale nezvládli finální fázi. V tom byl rozdíl. Jinak si myslím, že Turci nebyli v pohodě, bylo to na nich vidět a my jsme byli aktivnější, bohužel jsme nedali gól.“
O těžké skupině se Španělskem a Chorvatskem
„Když si dáte na jednu stranu jejich hráče a na druhou naše a zjistíte, kde nastupují, můžeme na ně mít jedině tak, že budeme hrát týmově. Proto oni hrají v Realu, Barceloně, Fiorentině, Interu nebo kde všude a my hrajeme tam, kde hrajeme. Kdybychom měli individuální kvalitu jako oni, budeme tam taky. Bohužel realita je taková, že ji nemáme. Proto to musíme stavět na týmovosti, na charakteru, který vždycky české týmy zdobí. A musíme mít trošku štěstí.“
O chybějící kvalitě českého týmu
„Taky bych chtěl hrát v Manchesteru United, ale asi na to nemám, protože tam nejsem. Ale dělám všechno pro to, aby tam ti mladší kluci jednou tam byli. Tím neříkám, že máme špatné hráče. Máme dobré hráče. Ale chybí nám rozdílový hráč, kterého nejlepší týmy mají, který tomu dokáže dát nadstavbu. Když chcete uspět proti takovým týmům, musíte mít trošku štěstí, které jsme měli třeba proti Chorvatsku. Kdybychom ho měli dneska, zrovna si myslím, že Turci nebyli vůbec v pohodě. Nebyli kvalitou tam, kde Španělsko a Chorvatsko. To si musíme říct na rovinu. Turky jsme měli porazit, i jsem to tak cítil. Klukům jsem to v půlce říkal, že cítím, že zápas otočíme, bylo to o gólu, který se nám nepodařilo dát. Místo, abychom vstřelili kontaktní, tak jsme ho dostali.“
O receptu do budoucna
„Je super, když české týmy hrají Ligu mistrů a hrají tam proti Barceloně nebo Bayernu. Je to hlavně pro mladé kluky, jako je Láďa Krejčí, Pavel Kadeřábek, kteří mají pořád na čem pracovat a šanci se někam dostat. Když jsou v elitních týmech Chorvati, Srbové, proč tam nejsou naši hráči? O to je větší motivace směrem k mládeži, aby se s ní dobře pracovalo a měli jsme takové hráče taky. Aby to bylo jako v roce 1996, nebo v roce 2004, kdy jste se podíval na první jedenáctku a u hráčů stálo AC Milán, Juventus, Lazio a podobné kluby. Teď taková doba bohužel není, ale i tak jsme postoupili šestkrát na EURO a dokázali vyhrát kvalifikační skupinu, Já to říkal i před zápasem, že kdyby nám někdo řekl po kvalifikaci, že budeme hrát s Turkama o všechno, bereme to. Mrzí mě to, že Turci byli hratelní, třeba na jaře v Praze hráli o třídu lépe, teď byli nervózní. Měli jsme na to je porazit o gól.“
O konci reprezentační kariéry
„Počkám, co se tady bude dít, jestli zůstane trenér Vrba. Pokud zůstane, budu si s ním chtít promluvit, jestli ještě má chuť se mnou pracovat. Já chuť zatím mám, cítím se dobře. Pokud řekne, že ano, tak budu, pokud ne, tak ukončím reprezentační kariéru. Každý trenér má nějakou představu o mužstvu, vybírá si hráče. Nechám tomu čas. Kvalifikace začíná někdy v září, do té doby je času dost a já se pak rozhodnu.“
