Pavel Hartman
12. července 2016 • 04:57

Koller se opřel do Čechů za EURO: Nuda! Vrba zklamal, chyběl Černý

S 55 góly je nejlepším střelcem v dějinách české a československé reprezentace. O to víc trpěl při sledování defenzivního fotbalu svých následovníků na EURO 2016. „Herně jsme, bohužel, patřili mezi nejhorší mužstva šampionátu,“ říká Jan Koller, habán ze Smetanovy Lhoty, který dobyl svět. Představení Vrbova celku ve Francii hodnotí z monackého nadhledu. Otevřeně a upřímně.



Jaké mělo české vystoupení na EURO ohlas mezi vašimi přáteli v Monaku?
„Ptali se mě, co se to s námi stalo. Vždycky nás považovali za dobrý fotbalový stát, který hrál slušný fotbal. Teď byli naším vystoupením rozčarovaní. Asi jako my všichni.“

Co se jim hlavně nelíbilo?
„Jak jsme hráli destruktivně a defenzivně. Byl to totálně nudný fotbal.“

Jak jste reagoval?
„Říkal jsem jim, že už sice nemáme takovou generaci, jakou jsme mívali, ale přesto jsme mohli hrát odvážněji. Asi jsme se až moc báli Španělů a Chorvatů.“

V Německu televizní experti označili hru českého mužstva jako fotbal starých pánů. Ve Francii to bylo podobné?
„Asi tak nějak. Bylo to hodně podobné.“

Jaký jste měl z toho pocit vy, nejlepší střelec v dějinách české reprezentace?
„Vždycky jsem se na výkony reprezentace díval spíš pozitivně a hráče hájil. Ale teď musím být poprvé hodně kritický. Naše vystoupení se mi vůbec nelíbilo.“

Proč?
„Klukům asi v první řadě chybělo sebevědomí. Neměli víru ve vlastní síly. Navíc se vytvořila až taková aura, že Španělé a Chorvati jsou nadlidi, s kterými se fotbal vůbec hrát nedá. Proto jsme do těchhle zápasů šli ustrašeně a hráli jsme… (odmlčí se) Jak bych to řekl slušně… No, hodně destruktivní fotbal. Hráči to psychicky nezvládli, chyběla jim sebedůvěra. A většina z nich ani nebyla ve formě. Někteří byli po zranění a nedostali se do toho. Když se tohle všechno spojilo, vznikl z toho tenhle výsledek.“

Asi nejde vymazat z hlavy obavy, když pořád kolem sebe slyšíte, že jste outsider a proti vám stojí borci.
„Nejde. Záleží už na samotné nominaci, což je na realizačním týmu.“

Vám se moc nezamlouvala, je to tak?
„Samozřejmě, že nemáme takový výběr jako dřív. Ale nelíbily se mi dvě věci. Zaprvé: jako útočník jsem se trošku podivil nad nominací útočníků. V kádru se objevily tři stejné typy hráčů. Vědělo se dopředu, že budeme hrát minimálně dva zápasy z obrany a na rychlé brejky. Jenže jsme neměli v nominaci ani jednoho brejkového útočníka.“

České trio Roman Hubník, David Limberský a Ladislav Krejčí smutní po vedoucím gólu Španělů
České trio Roman Hubník, David Limberský a Ladislav Krejčí smutní po vedoucím gólu Španělů

Vy byste tedy viděl na turnaji radši Matěje Vydru?
„Třeba Vydru. Ani bych se nebál povolat Vencu Černého. Znám ho osobně. Je to kluk, který si věří. Vím, že nemá žádné zkušenosti, ale taky vím, jak to chodí na šampionátech. Jede tam třiadvacet hráčů a tři čtyři jsou stejně jen do počtu. Myslím si, že Venca by nebyl jen do počtu. Naopak věřím, že by se neztratil. Neříkám, že by byl základním kamenem jedenáctky, ale na určité fáze zápasu mohl pomoci. Třeba ve chvílích, kdy se mužstvu nedaří. Tenhle typ nám chyběl a chybí. Umí přejít soupeře v situacích jeden na jednoho. Věří si. Já nejsem trenér, ani nikdy nebudu, ale je to můj názor.“

Černý v Ajaxu se jako žolík po příchodu na hřiště ze střídačky vždycky postaral o vzruch.
„No právě. Neřeknu, kdybychom měli tým silný, ale ve stavu, v jakém jsme byli, bych ho na EURO vzal. Hráči, kteří táhli kvalifi kaci, byli po zranění. Například Dočkal nebo Šural. David Lafata už toho ve Spartě taky moc neodehrál a mezinárodní fotbal už je na něj náročný.“

Povolal byste ho?
„Klobouk dolů před ním, co dokázal. Je fantastický útočník! Ale pro naši ligu a pro mužstva, která hrají útočně, protože se umí prosadit v šestnáctce.“

Černý, respektive Patrik Schick mohli na EURO sbírat zkušenosti.
„Přesně tak. Za téhle situace tam mohl i Patrik Schick jet. Co si budeme povídat, měli jsme na šampionátu třetí nejstarší mužstvo. Takže se předpokládalo, že někteří hráči tam budou končit. A zrovna pro tyhle dva mladé kluky to mohly být na turnaji ohromné zkušenosti do kvalifikace mistrovství světa.“

Nechyběl vám v nominaci i Jakub Brabec, nadějný stoper a člen stříbrné devatenáctky z EURO 2011?
„I když jsme v každém zápase dostávali góly, obránce ještě máme docela stabilizované. Hrají v dobrých evropských klubech. Tomáš Sivok v Bursasporu nebo Marek Suchý v Basileji, i když ten nenastoupil. Roman Hubník měl dobré jaro v Plzni. Nominace v obraně ještě byla docela v pořádku.“

Se Španělskem postavili Češi před vlastním vápnem autobus a horečně se diskutovalo o tom, jestli to byla vhodná taktika. Trenér Pavel Vrba a spol. ji hájili tvrzením, že proti obhájcům titulu se nemůže hrát otevřeně. Co vy na to?
„Nikdo neočekával, že předvedeme se Španěly ofenzivní manévry. Ale čekal jsem, že se nám budou dařit nějaké brejkové situace. Jenomže my jsme se k nim vůbec nedostali. Dá se říct, že jsme to jen kopali na tribunu. To bylo opravdu jen čekání na gól.“

Jak jste to coby vyhlášený kanonýr prožíval u televize?
„Hrozně. Seděli jsme s přáteli, byla skleslá nálada. Ten fotbal mě vůbec nebavil. Nebaví mě styl Španělska a ještě, co jsme proti nim hráli my… Nebýt to naši, tak jsem se na ten zápas ani nedodíval. To byla hrůza. Jak se hraje proti Španělům, ukázali Italové. Vsadili na presink a důraz, který Španělům nevoní a nejsou na tyhle zbraně zvyklí.“

Pokud se podíváme na hru Islandu proti Anglii nebo Maďarů s Portugalci, tak to také nebyla od outsiderů žádná zákopová válka, ale aktivní fotbal.
„Jasně. Ale to se odvíjí od hlavy. Hráči musí věřit ve vlastní síly. Hráči Islandu měli větší technické nedostatky než reprezentanti Anglie, ale ohromným srdcem, bojovností a vírou to nahradili.“

Jak to, že Čechům scházelo větší srdce? Hodně hráčů se přece jelo na EURO prodat.
„No právě, to mi taky nejde do hlavy. Neberu starší hráče. Jardovi Plašilovi se šampionát nepodařil, Davidu Limberskému také ne. Ale překvapilo mě to u těch mladších. Třeba u Ládi Krejčího. To je typ fotbalisty, který se chce prodat do zahraničí a má kvality na to hrát top zahraniční ligu. Od něj jsem čekal víc. Stejně jako od Pavla Kadeřábka. Je mladý, dravý, už hraje bundesligu. Láďa Darida úplně nezklamal, ale taky jsem čekal, že bude větší tahoun. Tihle kluci se měli ukázat. A ne že bude z našeho mužstva nejlepší Tomáš Rosický, který za poslední rok neodehrál žádný soutěžní zápas.“

Není právě tohle největší obžaloba českého fotbalu?
„Je to smutný. A mladí hráči by si to měli uvědomit. Platí to i pro ty, kteří v národním mužstvu ještě nejsou a chtěli by v něm být. Pro ně by to mělo být hlavně poučení.“

Nesrážel Krejčího, Kadeřábka a další strach, který ovládl jejich okolí?
„Nevím. Osobně neznám jejich charakter. Ale nemělo by to tak být. Právě tihle hráči by si měli věřit. Jsou v nejlepším věku, nabití energií a mají na to. Teď jde o to prodat to.“

Petr Čech v rozhovoru pro Sport Magazín řekl, že mu připadá, že se mladí na jeho gusto málo rvou. Že v zahraničí nezabojují dostatečně o místo na slunci a po prvním nezdaru se vrací zpátky do české ligy. Souhlasíte s někdejším spoluhráčem?
„Pod to se můžu podepsat. Chybí větší ctižádost. Přestoupí do zahraničí a tím to pro ně končí. Myslí si, že dosáhli vrcholu a už se nechtějí posouvat dál. Ale hráč by se měl chtít posouvat dál v každém věku a za každé situace. Jim stačí málo ke štěstí.“

V utkání s Tureckem se mohli Krejčí a jeho vrstevníci konfrontovat s osmnáctiletým Emre Morem, a nevyznělo to pro ně dobře. Jak je možné, že Mor v osmnácti působil herně i mentálně vyspěleji než o pár let starší čeští talenti?
„Mora jsem si všimnul od první minuty. I když předtím jsem ho moc neznal. Jde do toho naplno a je mu jedno, kdo proti němu stojí a jestli se mu to povede, nebo ne. Tohle by na EURO předvedl třeba i Venca Černý.“

Ovšem ten se do nominace nevešel s odůvodněním, že ještě nemá zkušenosti s dospělým fotbalem.
„To je pro mě velký alibismus. Kde má ty zkušenosti získat? Navíc je podle mě ještě lepší, když je takový hráč hozený rovnou do mistrovství Evropy a musí plavat. V roce 2000 neměl Marek Jankulovski žádné zkušenosti v reprezentačním áčku a Pepa Chovanec ho vzal na EURO. Bez jediné minuty. A jaký pak z něj byl hráč!“

Nepřijde vám z monackého odstupu, že lidé v českém fotbale se pořád na něco vymlouvají?
„Když jsem četl, co se dělo na hodnotící tiskové konferenci po EURO, nestačil jsem se divit. Pro mě to je alibismus. Prostě si řekneme, že na to nemáme, a tím to hasne. Že všechno šlo podle plánu a srazil nás jen první gól Turků, který nám dali v 11. minutě. Z toho jsem byl trošku rozčarovanej.“

Zklamal vás trenér Pavel Vrba? Tím, jak pracoval a jak vystupoval?
„Klobouk dolů před jeho prací v Plzni. I před tím, jak dostal národní tým na EURO do Francie. Měl dobrou pozici. Oproti Michalu Bílkovi měl i podporu médií, takže klid na práci. Ale šampionát nezvládl. Je vidět, že asi moc neumí pracovat pod tlakem a pod kritikou. Vystupováním mě zklamal. Nakonec se ještě cítil dotčený. Na tomhle by měl zapracovat.“

Ovlivňuje hráče chování trenéra mimo hřiště a kabinu?
„Samozřejmě. Hráči tohle vnímají a pak jim to taky nepomůže. Ale nevím přesně, jak to v týmu na EURO fungovalo.“

Spíš mě zajímá váš pohled jako hráče.
„Tohle byl první moment, kdy se do něj média a odborníci pustili, a bylo na něm poznat, že to moc nezvládá, což hráčům nepomůže.“

Čím ještě vás nepotěšil?
„Taktikou. Byl to vždycky trenér, který má rád ofenzivní fotbal. Ale na EURO vsadil na destrukci a ještě potom řekl, že se jinak hrát nedalo, protože na taková mužstva nemáme. Nebylo to přitom tak dávno, co prohlásil, že se dá hrát na mezinárodní úrovni i s kluky z české ligy.“

Po EURO naopak konstatoval, že hráči z tuzemské ligy nejsou zvyklí na tak vysoké tempo hry. Jak to na vás působí?
„Odůvodňoval si nějak ten neúspěch.“

Ale hráči přece nejsou hloupí a registrují, že si protiřečí.
„To musí.“

Pak ztrácí důvěru v trenéra. Nebo ne?
„Samozřejmě. Ale to se musíte zeptat jich.“

Jak byste to kousal vy, kdybyste ještě byl v pozici hráče?
„Udělal bych si z toho vlastní obrázek. Je to váš nadřízený, takže ho musíte respektovat, ale už bych si řekl, že něco není v pořádku.“