Je to rok, co jejich spolupráce začala. Do té doby Pavel Vrba a Karel Brückner v jednom realizačním týmu nespolupracovali. I proto si zpočátku k sobě hledali cestu. Nicméně po více než dvanácti měsících si hlavní kouč – stejně jako hráči – chválí přítomnost trenérské legendy.
Původně to měla být jen spolupráce na dva dny během srazu. Místo toho se prý teď pětasedmdesátiletý Karel Brückner vyptává během volných dní, kdy začne příští akce a kdy se sejdou. On těm mladším rozdává zkušenosti, oni jej naopak nabíjejí energií. Jak spolupráce dvou osobností funguje?
Do listopadového zápasu s Islandem zbývají čtyři dny. Tomáš Sivok tráví volný čas v masérně, do které přichází Karel Brückner. „Tak co, už jsi nachystaný?“ prohodí směrem ke stoperovi Besiktase. Ten mu odpoví, že ještě moc ne, protože dosud neproběhla příprava u videa a zná tak dva tři hráče Islandu.
„A on hned spustil:,Ten hraje tam, ten odehrál tolik a tolik minut, má tolik startů…’,“ baví se při vzpomínce Tomáš Sivok. „Je úžasné, jaký má ve svém věku stále přehled.“
Typický Brückner, chtělo by se říct. Takhle si ho pamatují generace okolo Pavla Nedvěda i nejzkušenější borci současného výběru, kteří zažili šestapůlroční éru, v níž vedl národní tým.
K reprezentaci se vrátil loni na jaře, po necelých šesti letech. Vrba si ho vybral jako svého konzultanta. Na jednu stranu to byl krok, který veřejnost vítala. Nejúspěšnější trenér současnosti si vzal k ruce muže, s nímž jsou spojeny největší reprezentační úspěchy v 21. století: tři postupy na závěrečné šampionáty EURO 2004, MS 2006, EURO 2008 – se semifinálovým vrcholem v Portugalsku.
Na druhou stranu, lidé z Brücknerova bližšího okolí si nedokázali představit, že by trenérské legendě tahle pozice vyhovovala. Během své kariéry se o něm vědělo, že si do své práce nenechá mluvit, a to ani od členů realizačního týmu.
Pavel Vrba v rozhovoru pro Sport přiznává, že v úvodních měsících se postupně poznávali. „Na rovinu říkám, že v první části jsme si k sobě hledali cestu. Oba jsme do toho chtěli jít, ale teprve v průběhu jsme si vyjasňovali pozice. Každopádně jsem rád, že to se mnou vydržel,“ usmívá se.
V čem se hledali? Museli si vytvořit mantinely vzájemné spolupráce. Je jasné, že byť mohou mít v řadě věcí podobný náhled na fotbal, nemohou se stoprocentně shodovat. A to platilo i při diskusích, které vedli ve společnosti dalších členů realizačního týmu, kdy se debatovalo o soupeři či taktice na zápasy. Závěrečné slovo měl pochopitelně Vrba.
„Možná byly situace, kdy jsem něco udělal, a panu Brücknerovi se to asi úplně nelíbilo, ale nebylo to tak, že bychom se hádali. Těch pozitiv je milionkrát víc než siV PRODEJI tuací, kdy se naše názory lišily,“ vysvětluje kouč.
I hráči vnímají, že do jisté míry to byl odvážný krok. „Není moc jednoduché mít v zádech tak silnou osobnost, jakou je Karel Brückner. Ale velké osobnosti, kterými oni jsou, potlačit ego umí. Dokážou si vzít od druhého maximum, aby to klapalo,“ říká Sivok.
Vrba nijak neskrývá to, že ho obrovské zkušenosti staršího kouče v lecčems inspirují. A nabízí jeden příklad.
Když se Češi chystali na Kazachstán, měl pro hráče připravené zhruba patnáctivteřinové sestřihy, v nichž chtěl hráčům ukázat určité prvky hry jednoho z outsiderů skupiny. Brückner mu do toho ještě před prezentací vstoupil.
„Povídá mi:,Nemůžeš jim ukázat jen nějakých patnáct vteřin z jedné akce, ale pětadvacet z celé, aby to viděli v celkovém kontextu.‘ Přemýšlel jsem o tom a došel k závěru, že je to pravda. Říkal jsem si:,Ty brďo, já jim ukážu jen finální fázi, ale hráč nevidí, co se dělo před deseti vteřinami a nemají ucelený přehled o situaci, která vznikla mnohem dřív’.“
To už bylo v době, kdy přicházely i první výsledky a spolupráce fungovala naplno. Role jsou rozděleny jasně. Tréninky vede Vrba. „Pan Brückner je spíš jen pozoruje z lavičky a pak třeba individuálně přistupuje k hráčům a říká jim, co by mohli udělat lépe,“ popisuje dělbu práce David Limberský.
Také při sezení u videa má hlavní slovo první muž lavičky a pětasedmdesátiletý bard případně přidá nějaký detail. „Vhodně se doplňují,“ pokračuje obránce Viktorie.
To se potvrdilo také v utkání s Islandem. Podle původního plánu se měli Češi pokusit vyvést soupeřům dvojblok rovnováhy kombinací zezadu a rychlým přenášením těžiště z jedné strany na druhou.
„Trenéři se na to dívali a shodli se, že takhle nemáme šanci se k nim dostat, protože se stihnou přesouvat. Tak se řeklo, ať posíláme řezané balony buď do těla, nebo do kapsy, čímž se posuneme výš,“ popisuje jeden z reprezentantů. Hráči byli na tuto variantu připraveni a v utkání ji použili.
Stejně tak v podzimních duelech dokázali zužitkovat nacvičené signály při standardních situacích. V jejich případě se debatovalo o tom, jak velký podíl na nich má právě Brücknera, v jehož rejstříku vždy bývaly silnou stránkou. A když na tohle téma po úvodní výhře s Nizozemskem padaly otázky, kouč Vrba na ně neodpovídal s nadšením.
V rozhovoru pro Sport se ale rozpovídal. „Je spousta věcí, které napadnou pana Brücknera, spousta mě a spousta Zdeňka (Svobodu) nebo Karla (Krejčího). Tento úzký tým sedí u videa a bavíme se o tom, přemýšlíme až do chvíle, než si řekneme:,Ano, tohle je ono‘.“
Brücknerovu přítomnost a jeho přínos vnímají pozitivně nejen členové realizačního týmu, ale i hráči. „Jeho pohled na fotbal je speciální, jsem moc rád, že je tady s námi. Je to velká persona, pořád má co říct a jeho vliv je i nadále důležitý,“ nabídl svůj pohled Tomáš Rosický.
A naopak, návrat do velkého fotbalu muži, který s médii hovoří zřídka, prospěl. „Mezi mladými doslova pookřál, srší z něho nová energie,“ prohlásil loni v listopadu předseda FAČR Miroslav Pelta.
To přiznává i Vrba. Při původních debatách s Brücknerem se totiž jednalo spíš o formě ve stylu „Přijedu na dva dny před zápasem a něco si řekneme…“.
Možná sám nevěděl, co od návratu čekat. Se startem kvalifikace však přišel zlom, což vypozoroval i první muž lavičky. „Myslím, že má rád soustředění i kontakt s hráči. Rád sedí v masérně a diskutuje s nimi. Je to od něj úžasné. Teoreticky by mohl sedět na gauči, místo toho nám pomáhá. Je dobře, že jsem si ho vybral do týmu.“
