Silný, rychlý, srostlý s míčem. Je všechno, co je potřeba, aby to od něj na kraji zálohy lítalo. Ale teprve až od letošního jara to bylo pořádně vidět. Jiří Skalák se vmísil Pavlu Vrbovi do reprezentace, jeho dlouhodobá výkonnost k povolání logicky směřovala. Dnes proti Kazachstánu si s velkou pravděpodobností odbude premiéru v áčku.
Na chvíli se sešli, aby probrali něco kolem fotbalu. Pavel Vrba, trenér nároďáku, a Karel Jarolím, kouč Mladé Boleslavi. Když se první zmínil, že přemýšlí o nominaci Jiřího Skaláka, vrátila se mu odpověď v cuku letu. „Toho určitě vezmi. Doporučuju.“
Jarolím se za svého hráče postavil ze zcela pádných příčin. Skalák je v tomhle kalendářním roce stabilně nejlepší hráč Boleslavi. Zápas co zápas výborný výkon, hlavně taky asistence, góly. Zkrátka nejenže se mu daří herně, je taky velmi produktivní.
Když na konci minulé sezony podstoupil artroskopii kolene, Jakuba Dovalila, tehdejšího trenéra jednadvacítky před domácím EURO, málem trefilo. Na 23letém záložníkovi chtěl stavět, místo toho se ale klepal, jestli závěrečný turnaj vůbec stihne.
Doléčil se jen tak tak, první zápas s Dánskem šel na hřiště až čtvrthodinu před koncem, ve zbylých dvou už byl v základu. A i přes to, že během přípravy na EURO byl po většinu času spíš v individuálním tréninkovém režimu a rozbalil to teprve až tři dny před startem šampionátu s kondičním trenérem v Jablonci, zvládl to velmi slušně.
Pro Vrbu se taky hned stal jedním z těch „lvíčat“, která plynule a hlavně rychle přeskočí do áčka. „Jde o jednoho z mála hráčů v lize, kteří jsou schopní obejít obránce v souboji jeden na jednoho. Dokáže útočit zprava i zleva,“ vyjmenovává Vrba Skalákovy plusy, jimiž se dá vytasit na Kazachstán.
A teď to hlavní. Nebere ho jenom jako maskota. Rozdováděný chlapík z Boleslavi si dělá čáku na základ. „Je velice pravděpodobné, že se objeví v sestavě od první minuty. V klubu předvádí mimořádné výkony, byl by nominovaný, i kdyby žádná zranění nebyla,“ zohlednil Vrba také fakt, že reprezentaci teď chybí řada hráčů kvůli zlomenému zdraví.
Teď co od něj může fanoušek čekat. Skaláka vychovala Sparta, v jejích mládežnických výběrech hrál útočníka a dával gólů jako máku. Je ovšem pravda, že tehdejší letenské výběry byly nad ostatními v lize o dva trajekty dál. „Všechny soupeře jsme přehrávali, měli jsme spoustu šancí, z toho pak pramenilo hodně gólů,“ přiznává sportovně Skalák.
V mužské kategorii se tyhle nůžky samozřejmě dramaticky sevřely. A z mladého útočníka, který najednou začal na hrotu sestavy víc a víc zanikat, se stal záložník. Tah na bránu, rychlá klička, rychlé nohy, to nezmizelo a od lajny se to líp zhodnocovalo.
Letošní jaro ale bylo ve Skalákově kariéře zlomové v tom, že se mu právě vrátila ta produktivita i navzdory postavení na hřišti.
Na jaře dal za Boleslav šest gólů. Válel. Pak klubový prezident Josef Dufek vybrakoval vlastní kasu a vysolil za něj Spartě deset milionů.
Chtěl ho mít nastálo, ne že ho bude vracet a pak zase složitě domlouvat hostování. Tak moc se stal důležitý pro tým. Od nové sezony Skalák správnost Dufkova rozhodnutí dál potvrzuje.
„Je to klíčový hráč Boleslavi,“ chválí znovu Vrba. To, že ho postaví dneska proti Kazachstánu, není na sto procent jisté, ale výkony sparťanského odchovance k tomu silně svádějí.
„Já beru všechno, i pár minut,“ přiznal Skalák skromně v rozhovoru pro deník Sport těsně potom, co se dozvěděl, že je v nominaci. Áčku by se ale jeho forma hodila klidně na daleko delší časový úsek.
