Spojení Marka Suchého s Karlem Jarolímem fungovalo, je ověřené. Už v sedmnácti letech nakoukl do prvního týmu Slavie a prosadil se. Zahrál si Ligu mistrů, stal se ligovým mistrem, nakonec odešel na zahraniční štaci. „Oba jsme ušli nějakou cestu a teď je příjemné se zase sejít v jednom týmu,“ těší reprezentačního stopera, jehož pozice se pomalu mění. Po letech, kdy se nemohl vymanit z pozice náhradníka, se stává jedním ze stavebních kamenů nové éry.
Že bude Marek Suchý patřit v Jarolímově výběru k oporám, má logiku. Zkušený kouč jej zná po všech stránkách, ví, čeho je schopný. Už mockrát mu dokázal, že umí plnit jeho pokyny na sto procent.
„Vím, že si každý řekne: ten ho trénoval ve Slavii, teď bude hrát. Ale já takhle nepřemýšlím. Moje povaha mi velí stejné věci jako za předchozího kouče Pavla Vrby , tedy hrát dobře za klub a odvádět co nejlepší výkony v národním týmu. Příchod nového trenéra beru jako stejnou startovní čáru pro všechny hráče,“ říká Suchý.
Snadno ale vytušíte, že nyní má větší šanci. Vždyť Jarolím ho osobně jmenoval kapitánem pro první poločas s Arménií. I to může o něčem svědčit. „Vážím si toho, ale takové signály v tom nehledám,“ zůstává na zemi stoper Basileje. „Samozřejmě, že snem každého hráče je být v týmu základním kamenem. Takové ambice jsem měl vždycky. Ale potom musíte potvrdit, že do sestavy patříte.“
Jarolím sází na koncentraci
Je pravda, že Suchého výkonnost v národním týmu mnohdy kolísala a byla terčem kritiky. Předchozí trenéři v něj neměli takovou důvěru, i to jeho postavení utlačovalo. Basilej – to je jiná báseň. Tam si bez něj sestavu neumějí pomalu ani představit. Důkaz? Pravidelné kvalitní výkony i ocenění pro nejlepšího obránce švýcarské ligy. To vše je odraz trenérovy důvěry. A tu nyní (a opět) bude mít u Jarolíma.
„Už v mladém věku ve Slavii jsem cítil, že do mě důvěru vkládá,“ vzpomíná Suchý. „Tehdy byla taková strategie, šanci dostalo víc hráčů. A musím říct, že trenér s námi uměl pracovat.“
Měl talent, ale i štěstí, protože někteří současní reprezentanti se pod Jarolímem neprosadili. Jedním takovým je například Theo Gebre Selassie . „Mně se o tom povídá hezky, protože to bylo super. Díky tomu jsem se mohl dostat ven. To, že někdo šanci nedostal, je ve fotbale normální. Hráčů je hodně a trenér musí vždycky vybrat sestavu. Pak je důležité, jak se s tím vypořádáte. Spousta kluků z juniorky si ale našla ligové angažmá i jinde, nejde přece všechny přesunout do áčka Slavie,“ chápe Suchý.
Co si nemůže vynachválit, je Jarolímův dril. Patří do něj striktní jídelníček, správná životospráva. Mnoho fotbalistů by ji neskouslo, vadila by jim. Pár takových se ostatně v minulosti našlo.
„Ale já se jako mladík naučil díky jeho metodám spoustě věcí, na které jsem později narazil v zahraničí. Jako dorostenec jsem tohle neznal,“ oceňuje Suchý. Je toho názoru, že právě přísný režim mu pomohl rozvinout kariéru správným směrem.
O Jarolímovi je známo i to, že nemá rád nezdravé sebevědomí. Od hráčů vyžaduje stoprocentní nasazení a pokoru, což se snažil naučit Suchého a další mladíky už ve Slavii. A pokud se objevil někdo, kdo fotbalu nedával všechno, uměl ho vrátit zpět do reality.
„To jsme několikrát poznali v kabině. Trenér tohle umí, hráče drží zkrátka, to je jeho styl. Vyžaduje absolutní koncentraci. Ale já potřebu užívat si a mít nějakou volnost neměl. Díky své povaze jsem nikdy nic nepřeháněl. Spíš jsem si vážil, že jsem v tak mladém věku dostal ve Slavii šanci,“ dodal Suchý.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
|
O zápase s Arménií O ideálním startu v kvalifikaci O fanoušcích O nepovedeném EURO O Basileji |
