Uzmul si nálepku Muž zápasu. Bez přehánění. Bořek Dočkal byl klíčovým prvkem české ofenzivy, zejména jeho pas na Jaromíra Zmrhala do druhého gólu představuje vrchol technické fotbalové vytříbenosti. Český záložník poté, co v lize schytal třízápasovou stopku za úder loktem v zápase s Libercem, proti Norsku plnil přesně to, co se od něj očekává. Nicméně ani tentokrát si neodpustil menší blikanec, když za řeči se sudím viděl zbytečnou žlutou kartu.
Udržela vás výhra 2:1 s Norskem v boji o druhé místo zajišťující baráž o mistrovství světa?
„Věřím, že jo. Nám nic jiného, než vyhrát, nezbývalo. Vývoj skupiny se dá těžko předpovídat dopředu. Může se ještě stát všechno možné. Ale abychom ještě nějakou šanci měli, bylo to nezbytně nutné. Z tohoto pohledu je to velice důležité vítězství.“
Předtím jste hráli dva domácí zápasy, kde jste tlačili a nedali gól. Teď jste to prolomili. Věříte, že definitivně?
„Doufám, že jo. Na druhou stranu bylo vidět, jak je každý zápas jiný a jak v těch, ve kterých jde o postup na mistrovství světa, rozhodují detaily. Ne vždycky jdete do vedení proto, že jste si vytvořili třetí, čtvrtou stoprocentní šanci, je to často o tom, že se povede dát gól z nějaké pološance. To vám pak dává dobrý předpoklad vyhrát. Tak to bylo i teď. Byla tam jedna slibná situace, ta gólem neskončila, ale druhá už jo.“
Před druhým gólem, na který jste nádherně nahrál, jste viděl Zmrhala nabíhat za obranu?
„To jsem viděl, z mé strany nešlo o odkop. Bylo to od něj skvěle rozběhlé, viděl jsem, že se s ním poměrně blbě chytají. Věděl jsem, že když tu mezeru trefím, do šance by jít mohl. Jarda udělal skvěle to, že už tam hráče nepustil, podržel si ho na distanc a do zakončení se dostal.“
Trenér Jarolím říkal, že věří, že pozitivně zareagujete na disciplinární trest, který jste dostal za červenou kartu proti Liberci. Cítil jste extra motivaci?
„Extra jsem si to do hlavy nedával. Myslím, že je dobré jít do zápasu s čistou hlavou a pokud možno dát myšlenky z poslední doby co nejvíce stranou. Na druhou stranu jsem věděl, že mám co napravovat. Že jedině dobrým výkonem se z toho horšího období můžu zase dostat.“
Jak si vysvětlujete, že zrovna Norové, kteří vás tak dobře znají, vám umožnili ty klíčové přihrávky?
„Nemyslím si, že by stavěli taktiku na tom, aby mi nedali prostor. Ono se na to ani nepřipravíte. Někdy to vznikne po ztrátě míče, ne vždycky dokážete být nachystaný, i když víte, kde by mohla být silná stránka soupeře. Vše jde ovlivnit ve chvíli, kdy je na to čas. Kdy je čas se poskládat, najít hráče a do nebezpečného prostoru ho nepustit. I kdyby my jsme se chtěli zaměřit na jednoho hráče, tak se nám taky těžko povede, že se za celý zápas nedostane k tomu, v čem je silný.“
Proč jste během obou poločasů nechávali Norům tolik prostoru?
„Jak znám norské hráče, tak přechod do bloku a čekání na jejich chyby byl správný postup. Vím, že s hraním do plných mají problémy. V bloku jsme ale mohli aktivnější a už necouvat do takové hloubky. Byla tam pasáž ve druhé půli, kdy jsme se jen posouvali kolem vápna a nebylo to příjemné. Na druhou stranu, že bychom se cítili pod takovým tlakem a že mají jednu šanci za druhou, tak to taky nebylo. Myslím, že blok byla správná cesta na takového soupeře, ale mohl být výš a aktivnější.“
