Na blížícím se mistrovství Evropy v Polsku a Ukrajině půjde o slávu, vítězství, peníze. Fotbalová liga, která se hrála za okupace v letech 1942-1944 v židovském ghettu v Terezíně, přinášela mnohem víc: možnost přežít, zachovat si lidskou důstojnost. Této soutěži je věnována výstava v Památníku Terezín, na níž převzala záštitu Fotbalová asociace České republiky.
„Jsem v Terezíně poprvé a musím přiznat, že je to nesmírně skličující,“ netajil pocity Tomáš Galásek, bývalý kapitán české reprezentace, jenž nyní pracuje jako trenér u výběru do 19 let. „Přijel jsem autem s německou poznávací značkou a necítil jsem se nejlépe,“ přiznal.
Projdete hlavní branou Malé pevnosti, kam byli soustřeďováni Židé nejen z protektorátu, ale celé Evropy. Čekalo je jedno: smrt, nebo přesun do vyhlazovacích táborů většinou v Osvětimi.
Na dvoře mezi ubytovnami, spíše celami, probíhaly fotbalové zápasy. „Je až nepochopitelné, že se hrál fotbal v místech takového utrpení,“ složil poklonu sportovcům Miroslav Pelta, předseda FAČR.
Mezi hráči Terezínské ligy bylo i několik ligových a reprezentačních hráčů, např.Jiří Taussig (člen československé reprezentace v letech 1946 a 1947), Pavel Mahrer (hráč DFC Prag, šestinásobný reprezentant a účastník olympijských her v Paříži roku 1924) či Tommy Karas (po válce hráč pražské Slavie).
Výstavu Památníku Terezín poskytlo izraelské muzeum Terezínského ghetta - Beit Terezín, ve kterém je expozice vystavena v posledních třech letech. V roce 2012 byla z iniciativy pana Metra Shamira památce Terezínské ligy věnována čestná lóže na nově vybudovaném stadionu ve městě Petlach Tikva.
„Zakládali týmy, šili si dresy a pořádali celé soutěže. Kluby se jmenovaly Kuchaři nebo Elektrikáři, Hagibor Praha, ale také Pragovka nebo Vídeň. Dokonce byly v Terezíně reprezentační zápasy lidí svezených z Moravy proti těm z Čech,“ uvedl Oded Breda, ředitel izraelského muzea.
V létě 1944 nacisté jeden ze zápasů Terezínské ligy natočili pro potřeby propagandistického filmu o životě v ghettu. Cílem bylo přesvědčit svět, že je o Židy dobře postaráno, zatímco byli masově vražděni ve vyhlazovacích táborech. Měsíc po natáčení bylo do těchto táborů deportováno i mnoho z hráčů Terezínské ligy a jejich fanoušků. Poslední zápas se hrál v září 1944.
Někteří však přežili, mají děti a jejich děti mají další potomky. „My jsme vlastně nad Hitlerem zvítězili,“ pronesl jen z pamětníků ligy. „I pomocí fotbalu.“
