Na tiskovou konferenci přišel pouze v pantoflích. Když si všiml, že v jednom z rohů sedí na zemi novinář a ťuká do počítače, starostlivě se ho zeptal, jestli mu tato pozice vyhovuje.
Nizozemský kouč Polska Leo Beenhakker je zkrátka svůj. Včera byl v dobré náladě…
Jste zklamaný, že se nesetkáte s Karlem Brücknerem? Že už mají Češi nového kouče?
„Nééé, nejsem zklamaný. Přiznávám, že je vždycky příjemné setkat se s panem Brücknerem, je to totiž moc fajn chlapík. Ovšem on už má nyní jinou práci. Bude s rakouskou reprezentací a já mu přeju hodně úspěchů.“
Změnil se nějak český tým pod novým trenérem Radou?
„Milý pane, každý kouč má svoji Bibli. Z té si čte a podle ní se také řídí. Každý kouč má své zásady a těm zůstává věrný. Ale dobrá, abych odpověděl na vaši otázku: nemyslím si, že se český tým nějak razantně změnil.“
Váš soupeř řeší otázku, zda hrát na jednoho, či na dva útočníky. S jakou variantou počítáte?
„Nevím. Viděli jsme poslední zápasy Čechů a z těch budeme vycházet. Organizace hry proti Anglii a Severnímu Irsku byla podobná. Ovšem netuším, jestli Češi vsadí nyní na dva útočníky. Na to se musíte zeptat pana Rady. My jsme připraveni na obě varianty. Nepřekvapí nás ani jedna.“
Kvalifikaci jste nerozjeli tak, jako tu na mistrovství Evropy před dvěma lety. Není vám to líto?
„Vím, že jsme nezačali dobře. Ale situace je rozdílná. Nemůžeme srovnávat obě kvalifi kace, mám jiný tým, jiné hráče. Nedívám se zpět s nějakou nostalgií. Podívejte, třeba tam na té zdi (ukáže na stěnu vedle sebe), vidíte ten plakát, který zve na zápas Realu Madrid s Górnikem Zabrze? Vždyť ten zápas se odehrál před dvaceti lety (Beenhakker v té době Madrid trénoval – pozn. aut.)! Ale mě už to nezajímá, já se o minulost nestarám. Nechci porovnávat něco, co se už stalo, s tím, co je nyní.“
Češi dříve hráli spíše na dva útočníky. Na vysokého a menšího. Nezkusíte je nyní porazit přesně touto taktikou, tedy jejich zbraní?
„Pane redaktor, já vím, kam míříte. Když vám to naznačím, budete vědět, koho nasadím, protože my máme v týmu pouze jednoho obrovitého útočníka (Sosina – pozn. aut.). Závidím vám vaši práci, páni novináři, když můžete řešit, kdo nastoupí (usmívá se). Vy si vždycky zvolíte dvě varianty, jako jestli bude chytat Boruc, nebo Fabianski, a napíšete je na papír. Pak o nich diskutujete, je to pro vás krásná hra. Já mám také dvě varianty, jenže vybrat si musím jen jednu. Žárlím, chtěl bych mít takovou krásnou práci jako vy.“
Co nejvíc oceňujete na českém týmu?
„Vždy, když s hráči rozebíráme protivníka, říkám jim, že náš sok je lepší, když má míč. To platí i pro Čechy. Oni dobře kontrolují hru, velmi rádi drží míč, dobře kombinují, celá levá strana je dobrá. Ale i když míč ztratí, jsou schopni se dobře zorganizovat. O kvalitě Čechů svědčí i to, že skoro všichni hrají v zahraničí.“
V jakém rozpoložení se nachází váš tým?
„Ale vždyť jste s námi celý týden byli (směrem k polským novinářům). Můžu vás uklidnit, že od čtvrtka, kdy jsme se viděli naposled, se nic neobyčejného a nezvyklého nestalo. Na zápas se těšíme. Mám v kádru dvacet tři zdravých a velmi ambiciózních hráčů!“
