VIDEO - Byly tak blízko. Dvakrát. Jenže pokaždé americké fotbalistky o zlaté vedení přišly v posledních minutách. Poprvé inkasovaly v 80. minutě, podruhé ve 117. minutě. Japonky vždycky dokázaly srovnat a závěrečné penalty naprosto ovládnout.
Postávaly na hřišti. Oči se jim zalévaly slzami. A s nevěřícným výrazem se dívaly do prázdna, jakoby nastal konec světa. Američanky prožily finále hořké a bolavé.
V souboji o zlato, ve kterém měly své soupeřky hned dvakrát „na lopatě“, dokázaly prohrát. V rukou jim zůstalo jen stříbro. Zlato připadlo Japonkám.
"Tady vidíte, jaký je malý rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem," hlesla americká trenérka Pia Sundhage.
VIDEO: Podívejte se na branky Japonek (1:1)
Její svěřenkyně neměly nervy na to, aby v závěrečných minutách normální hrací doby i prodloužení dotáhly duel do vítězného konce.
Chybovaly, nedaly si tři přesné přihrávky po sobě. A Japonky trestaly.
Příkladem budiž vyrovnávací gól na 1:1. Američanky se v zápalu boje snažily odkopnout míč tak vehementně, až jej nabídly soupeřce na malém vápně. Stačilo jen dodat: "Tady, tu máš. My zlato nechceme."
"Je to zničující. Dostat se až do finále a nevyhrát je strašné," plakala Megan Rapinoe.
VIDEO: Podívejte se na branky Japonek (2:2)
Klid v rozehrávce byl velkou slabinou Američanek, ale i Japonek. V tom byl snad největší rozdíl od mužského fotbalu.
Na druhé straně, hráčky přispěly k vynikajícímu a atraktivnímu fotbalu, který nebyl tolik provázaný taktikou.
A když k tomu připočtete emoce a fantastickou atmosféru padesátitisícového kotle, tak se finále zařadilo mezi to nejlepší, co bylo v posledních letech k vidění.
"Sice jsme prohrály, takhle to ve sportu chodí. Ale rozhodně se nemáme za co stydět," zakončila americká fotbalistka Abby Wambach.
