ROZHOVOR | Pavel Vrba v doprovodu plzeňského majitele Tomáše Paclíka a generálního manažera Adolfa Šádka oznámil, že se nestane novým reprezentačním trenérem Česka. Možná se mu to neříkalo úplně lehce, ale uznal, že respektuje přání klubu, ve kterém má platnou smlouvu. Opakuje se situace z jara 2012, kdy neklaply námluvy se slovenským nároďákem.
Bylo těžké říct české reprezentaci ne?
„S panem Peltou jsem se setkal jen jednou. Bavili jsme se o spoustě věcí, ale otázka nabídky k národnímu týmu vůbec nepadla. O tom jsem s panem Peltou nemluvil.“
Bylo by náročné se rozhodnout mezi Viktorií Plzeň a národním týmem?
„Když za vámi někdo přijde s nabídkou, tedy spíš s takovou debatou, jestli bych mohl trénovat národní tým, samozřejmě o tom přemýšlíte. Ale v dané chvíli si myslím, že vzhledem k tomu, co se dělo v posledních deseti dnech, je tohle prohlášení strašně důležité. Zůstávám v Plzni. Vzhledem k tomu, jaký máme program a co nás čeká, je správné, že jsme to oznámili. Momentálně jsem trenérem Plzně a víc se o tom ani nechci bavit.“
Neměl jste ani malou chuť reprezentační angažmá zkusit a hledat shodu mezi pány Paclíkem a Peltou?
„Bavil jsem se o tom s oběma, i když s každým zvlášť. Budu se opakovat. Pokud vás někdo ohledně národního týmu osloví, ať už jde třeba o reprezentaci Nového Zélandu, určitě o tom přemýšlíte. Na druhou stranu jsem řekl panu Peltovi, že mám smlouvu v Plzni a je důležité, aby nejdřív proběhla jednání mezi klubem a svazem. Pokud tam nedojde k dohodě, pak jsou další jednání složitá a víceméně bezpředmětná.“
Jaký je rozdíl oproti situaci, kdy vás chtěla slovenská reprezentace?
„Žádný. Když svaz jako první osloví klub, potom se jedná, je to špatně. Teď když mě oslovil svaz, taky je to špatně. Snad jedině to, že u slovenské reprezentace jsme byli v jednání dál než u té české.“
Co si myslíte o počínání pana Pelty? Nejdříve říkal, že o vašem angažování začne jednat až po podzimní části sezony, pak se s vámi bez oznámení plzeňskému klubu setkal…
„Ono je to těžké. Možná, že kdyby pan Pelta slyšel, že nemám zájem, tak by vůbec nejednal. Ať to uděláte tak, nebo tak, vždycky je to špatně.“
Jak vám lichotilo, když nejstarší hráči reprezentace tvrdili, že by vás u týmu rádi viděli?
„O tom já nic nevím, nedostalo se to ke mně.“
