Podílel se na řadě výjimečných okamžiků fotbalové reprezentace. Byl u bronzového tažení na EURO 2004, jediné dosavadní účasti českého týmu na MS o dva roky později, na EURO 2008 dělal kapitána. Se jménem obránce Tomáše Ujfalušiho jsou ale spojené i dvě výrazné aféry. Jak na ně nyní vzpomíná? I o tom hovořil bývalý hráč Fiorentiny či Atlétika Madrid v pořadu O2 Sport Tak určitě, který vzniká ve spolupráci s iSport.cz.
Aféra z hotelu Praha
První velký skandál se zrodil v roce 2007, kdy deník Šíp přinesl fotografie z Ujfalušiho nočních oslav narozenin na pokoji 433 v hotelu Praha, kde měla reprezentace svoji základnu. Podle tehdejší reportáže se do rána popíjel alkohol a na místo měly dorazit i prostitutky. Tým následně dostal milionovou pokutu a vybraní hráči včetně Ujfalušiho se omlouvali na tiskové konferenci.
Tehdy i zazněla slavná Ujfalušiho věta. „Nic jsem neplatil a ta částka absolutně nesouhlasí,“ obhajoval se obránce, že neplatil za dámskou společnost. Za tím si stojí i dnes, na téměř devět let staré události už vzpomíná s úsměvem.
„Já si na to nevzpomenu, ale novináři na to vzpomínají velice často. Když je průser na nějakém hotelovém pokoji, tak jsem tam. A ta slavná věta,“ tuší, že se proslulé hlášky už asi nezbaví. A jak to tedy bylo? „Platil jsem pití a jídlo, žádné ženy a ta částka nesouhlasila. A platil jsem 9800,“ popírá informace, že měl na recepci odevzdat 41 tisíc korun.
Aféra po prohře se Slovenskem
Další skandál měl mnohem vážnější následky. Skupina šesti hráčů, v níž nechyběl ani Ujfaluši, vyrazila po domácí prohře se Slovenskem v neúspěšné kvalifikace o MS 2010, na večírek. Výkonný výbor je následně vyřadil z národního týmu, odvolán byl i trenér Petr Rada. Někteří hráči se později do národního týmu vrátili, Ujfaluši záhy oznámil ukončení reprezentační kariéry a svůj názor nezměnil.
„Teď bych nešel si dát pivo po zápase, byť to skončilo v deset a měl jsem svůj volný čas. Pokud to měl ale někdo řešit, tak Atlético Madrid a ne národní tým. A jestli si zajdu na pivo a přijdu v jednu, ve dvě, nebo v pět, nebo tam je nějaká ženská, když je člověk sám, tak je to jen moje věc. Pořád si to myslím. Tehdy mě opravdu namíchlo a jednal jsem emotivně a skončil s národním týmem.“
Ujfaluši úvahy o návratu navzdory přemlouvání trenéra Michala Bílka a manažera Vladimíra Šmicra také zavrhnul. Očekával, že se ho zastane víc reprezentačních spoluhráčů. „Jen pár kluků jako Jankulovski a Svěrkoš něco řekli, ale ostatní dělali jako by se nic nestalo. To mě trochu zklamalo, protože jsem myslel, že jsme fungovali lépe a stojíme víc za sebou, utvrdilo mě to v tom, že se nemám vracet.“
Vyříkat si dodatečně tehdejší události už považuje za zbytečné. „Nevyříkali jsme si to, zůstalo to ve mně a teď už to asi nemá smysl si to vyříkávat,“ tvrdí dnes.
