Byl jedním z nejúspěšnějších fotbalistů slavné éry české reprezentace: pod koučem Brücknerem si zahrál na dvou evropských šampionátech a mistrovství světa, vyzkoušel si ligu v Německu, Itálii, Španělsku a Turecku. Tomáš Ujfaluši ani po skončení své bohaté kariéry nezanevřel na český fotbal – pozorně sleduje ligu i reprezentaci a o svých dojmech se podělil v pořadu Overtime na iSport.cz.
Čerstvě devětatřicetiletý Ujfaluši fandí současnému výběru Karla Jarolíma , ale ví, že srovnávat tehdejší kádr se současným týmem by bylo k Daridovi a spol. trochu nefér. „Byla to výjimečná etapa,“ vzpomíná obránce na slavné zápasy pod Brücknerem : „Měl neskutečný respekt a charisma, fungovalo to perfektně. Všechno se to krásně sešlo, hráči tehdejšího mužstva nastupovali ve velkých evropských ligách a měli jsme parádní formu. Opakovat to bude velmi těžké.“
Přesto je v současném áčku několik hráčů, jejichž vývoj dělá Ujfalušimu radost. „Třeba Vaclík si odchytává to svoje a věřím, že dostane šanci v nějakém lepším klubu v Itálii, Španělsku, Německu nebo Anglii,“ doufá rodák z Rýmařova. „Je nejvyšší čas, aby udělal další krok nahoru,“ upozorňuje.
Stejně jako ostatní experti vkládá Ujfaluši největší naděje do útočníka Patrika Schicka . „Sleduju ho. Když jsem byl ve Spartě, tak s námi občas trénoval,“ vybavuje si. „Je to levák a velký, opravdu velký talent. Oni leváci většinou mívají něco navíc a Schick to má i v hlavě dobře uspořádané. I když jen střídá, dovede na sebe vždycky upozornit i třeba za 15 minut, což je pro útočníka obtížné. Nevěřím, že by teď bylo vhodné ho prodat do většího klubu - líbí se mi třeba cesta, jakou šel Darida: krok za krokem.“
Ujfalušiho italské působení ve Fiorentině v letech 2004 – 2008 bylo velmi úspěšné a někdejší opora reprezentace věří, že i jeho sezony v Serii A pomohly českým hráčům k prosazení na Apeninském poloostrově. „V Itálii má český fotbal velmi silné jméno, protože tam byl jednak Méďa, jednak Jankul, který tam odehrál vynikající roky. A ve Fiorentině dodnes vzpomínají na Luboše Kubíka a Tomáše Řepku, který tam hrál ve velké formě. V Itálii znají náš fotbal a vědí, že jsme poctiví a pracovití. Ale ten hlavní mustr nastavil Méďa svou pracovitostí a tím, jaký to byl dříč.“
