V šatně Schalke seděl společně s kanonýrem Raúlem a zničený z tréninků Felixe Magatha se sotva doplazil domů. Teď Levan Kenija válí za fotbalovou Slavii a ukazuje, co se naučil v bundeslize, barcelonské akademii La Masia nebo v ulicích Gruzie. O všem vypráví v rozhovoru pro páteční Sport Magazín.
V necelých sedmnácti jste se odstěhoval do Německa. V čem vás změnilo?
„Když hrajete fotbal v Gruzii, tak odtrénujete a pak jdete za kamarády. Dáte si pivečko, zajdete na diskotéku. V Německu tohle absolutně neexistuje. Za den můžete mít dva těžké tréninky. Pak jdete domů a jste rádi, že se natáhnete. Takový režim je každý den. Když jsem hrál za Schalke, přátelé v Gruzii mi říkali: Ty se máš, vyděláváš hodně peněz. Ale nevidí tu druhou stránku: mnoho práce! V kádru nás bylo pětatřicet. Navíc byl trenérem Felix Magath. Toho znáte, ne?“
Známe. Je to drsný kouč.
„Velmi drsný. (usmívá se) Pořád jsme hodně běhali. Z Gruzie jsem tohle vůbec neznal.“
Když byl Magath ve Wolfsburgu, nechal v tréninkovém areálu vybudovat speciální kopec, do kterého hráče honil. Měli jste v Schalke také pahorek?
„Jasně. Každý třetí den jsme běhali do kopce.“
Kolikrát jste ho vybíhali?
„Přesně si to už nepamatuju, ale po tréninku jsem nemohl dojít domů. A když se mi to povedlo, mohl jsem už jenom ležet.“
Kouč Magath vládne pevnou rukou. Jak se to projevovalo v šatně? Křikem, pokutami?
„Nekřičel, ani nerozdával pokuty. Nemusel. Dělala to za něj konkurence. Na každý post byli tři i čtyři vyrovnaní hráči. Největší pokutou bylo, že jste nehrál. Na mojí pozici byli Rakitič a Holtby.“
Slušná konkurence, první to dotáhl do Barcelony, po druhém hrábl Tottenham.
„Jednou hrál Rakitič, podruhé Holtby a potřetí já.“
Takže na Magatha nevzpomínáte ve zlém.
„Před zraněním byl pro mě dobrý trenér, hrál jsem a dařilo se mi. Po zranění už u mužstva nebyl a já jsem se do sestavy nevrátil. Tříroční pauza byla velká. Konkurence mě přeskočila, jak to u velkých klubů bývá.“
Kompletní rozhovor najdete v pátečním Sport Magazínu
Dále čtěte ve Sport Magazínu
NOVÁ RUBRIKA! Světový fotbal: Arsenal a kouzlo strategie
Téma: Strhující momenty českého sportu
Uniklo z facebooku: Milan Petržela
Vysoká hra Zdeňka Haníka: Růžička trenér, nebo mág?
Můj první gól: Milan Fukal
