Po utkání na Slavii (0:2) nebylo brněnskému brankáři Dušanu Melichárkovi moc do řeči. A nezapíral, že měl na inkasovaných gólech osobní podíl. První bere dokonce vysloveně na sebe.
Nenastoupili Milan Škoda a Martin Latka, očekávali jste, že to bude pro vás jednodušší?
„Ne, na sestavu Slavie jsme vůbec nehleděli, ani jsme to nevzpomínali. Měli místo nich Železníka s Mešanovičem, to jsou dva rychlí hráči, které známe. Oslabení domácích jsme vůbec neřešili.“
Přesto jste dostali oba góly po standardkách. Máte vysvětlení?
„Přiznávám, že tohle jsem nečekal. První gól jde na moji hlavu. Šlo nás do centru víc, zakřičel jsem si, ale plácl jsem to před sebe a Mešanovič to dorazil. Jestli tam neměli ostatní chodit, když jsem si zařval, to nebudu řešit, já to měl líp vyboxovat. Míč spadl tři metry přede mě. Taky mohl rozhodčí písknout faul, jako při našem gólu. To nemá ale cenu rozebírat. Měl jsem tam jít líp, byla to moje chyba.“
Otřáslo to vámi?
„Nebudu tvrdit, že na to nemyslím, ale aby se mi to honilo dalších 75 minut v hlavě, to bych se musel z toho zbláznit. Spíš je nutné se z toho poučit.“
A druhý gól? Také cítíte vinu?
„To byla pro mě těžší situace, ani nevím, kdo měl hlídat Bílka. Najednou se přede mnou objevil z boku, vůbec jsem ho neviděl. Soustředil jsem se na hlavičku Součka, Bílek najednou vyletěl zprava a byl sám.“
Ve druhém poločase jste vytáhl nebezpečnou Mešanovičovu střelu. Jste na zákrok hrdý?
„Už ani nevím, nebylo ani důležité, jestli prohrajeme 0:2 nebo 0:3. Zákrok nehrál žádnou roli, kdyby to bylo za stavu 1:2, tak bych si ho možná víc vážil. Nebudu říkat, že mi je jedno, jak vysokým rozdílem prohrajeme, ale žádnou velkou roli fakt nehrál.“
Máte pocit, že se Brno stalo první obětí nové slávistické éry?
„My jsme první poločas prodrbali. Ve druhém jsme byli lepší než Slavia, ale nejsme schopni zakončit. Jedna střela je málo. Spoléháme, že Řezňa (Řezníček) dá gól, ale to je málo.“
