Nevadilo mu, že nedal hattrick, i když na něj šance měl. Jeden gól Romanovi Bednářovi stačil k tomu, aby na jaře poprvé odcházel ze hřiště spokojený. Není divu, když jeho Příbram přejela v důležitém souboji Jihlavu na jejím stadionu. „Všichni jsme si hrábli na dno,“ těšilo probuzeného střelce.
Perfektní výkon, co říkáte?
„Stoprocentní spokojenost. Od první minuty jsme byli všude rychleji, o něco dřív. Všichni jsme si hrábli až na dno. Počínaje Hrůšou (brankářem Hruškou) až po mně. Se Slováckem jsme hráli podobně, ale tři čtyři šance jsme neproměnili a v devadesáté minutě jsme inkasovali. Od té doby se to s námi táhlo.“
Co jste řešili před zápasem?
„Řekli jsme si, že už nemůžeme hrát hůř a že tam necháme všechno. Kdo umře, ten se nechá vystřídat. Podle toho to na hřišti vypadalo.“
Strašila vás střelecká nemohoucnost na jaře?
„Někde vzadu to samozřejmě je. Ale góly nemůžou přijít, když jsme hráli tak, jak jsme hráli. Předchozí dva zápasy, to byla fakt ostuda. Přišlo mi, že proti Jihlavě jsme byli o třídu lepší. Soupeř jakoby moc neběhal. Měl vzadu díry a kluci to tam perfektně sázeli. Všude jsme byli první a to udávalo ráz zápasu. Vypracovali jsme si spoustu šancí a já jsem mohl zase dát tři góly. Je to strašně důležité vítězství. Předtím jsem chodil každý zápas ze hřiště naštvaný a dnes jdu uspokojený. Na to, že jsme pět zápasů nedali gól, tak ten jeden beru.“
Ve druhé půli už jste se nikam nehnali, že?
„Vzali jsme si trošku příklad ze Sparty na Laziu. Chtěli jsme hrát z aktivního bloku. Se Sušou (Suchanem) jsme se v první půlce hrozně vydali ze sil, pořád jsme napadali. Síly docházely. Ale takto by to mělo vypadat. Udělat si nějaký náskok, nechat tam šedesát sedmdesát minut všechno. Pak už se to dá dohrát. Pro každého je moc těžké otočit výsledek.“
