Prožívá životní sezonu, podruhé s Plzní slaví ligový titul. Tentokrát jako jedna z opor základní sestavy. V mladém obránci Janu Baránkovi se to po utkání Viktorie s Baníkem (2:0) ale mlelo. Sice měl radost z plzeňské obhajoby, zároveň ovšem musel přihlížet, jak Baník, kde fotbalově vyrostl, stvrzuje svůj pád do nižší soutěže.
Asi teď nemáte úplně jednostranné pocity…
„Už jsem to říkal před zápasem, že hrajeme o titul zrovna s Baníkem, který asi pošleme do druhé ligy. Ale také jsem říkal, že my jsme Baník do druhé ligy neposlali, prohráli si to sami proti týmům, které byly s nimi dole.“
V Baníku jste nechal kus života, bylo vám z toho smutno?
„Určitě. V Baníku jsem byl od 14 do 21 let, to nevymažu. Sestoupili, bohužel. Já jim přeju, aby se vrátili do první ligy.“
Vyjádřil jste někomu z Baníku lítost?
„Lítost ne. Ale jsem v každodenním kontaktu s kapitánem Baníku Danielem Holzerem. Vím, jak to tam chodí a probíhá.“
Věříte, že se rychle vrátí zpátky do první ligy?
„Moc bych jim to přál. Myslím si, že to zvládnou.“
Co ve vás převládá. Radost z titulu, nebo smutek ze sestupu Baníku?
„Určitě titul. Byla to neskutečná dřina, měli jsme trošku štěstí, ale myslím, že nakonec jsme to vyhráli zaslouženě.“
Vy jste se v Plzni vypracoval v jednu z opor týmu. Jaká to byla sezona?
„Beru to podle úspěchu týmu. Kdyby se mi dařilo, ale nevyhráli jsme titul, tak se to hodnotí špatně. Takhle je to dobré, když jsme vyhráli titul a dařilo se mi individuálně. Jsem za to rád, beru to jako životní sezonu.“
Máte v hlavě, že byste se mohl dostat i mezi stopery, co pojedou na mistrovství Evropy?
„Nijak mě to netíží. Když se to podaří, jen dobře. Ale dneska jste všichni viděli, jak hrál Roman Hubník, zasloužil by si to mnohem víc.“
Vznikla vaše nově obarvená hlava během oslav?
„Blonďatý melír jsem měl dlouho, ale tohle bylo spontánní. Nejdřív to měl mít jen trenér Krejčí, ale nakonec jsme si to dali všichni. V šatně byl kadeřník, všechny nás posprejoval.“
