Radek Špryňar
29. prosince 2016 • 16:30

Schick po půlroce v Itálii: Trenér je tu boss a s hráči vůbec nemluví

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

V Sampdorii na podzim sbíral drobty, ale servíroval lahůdky. Skromný prostor k seberealizaci využil neskutečně efektivně. Útočník Patrik Schick může klidně vyučovat „jak se chytá šance za pačesy“. Střeleckými manévry donutil trenéra Marka Giampaola intenzivně přemýšlet, zda dvacetiletému Čechovi nesvěřit významnější roli.



První půlrok v cizině má za sebou. Na co útočník Patrik Schick nezapomene? Těch věciček je trošku víc. Jedna ovšem ční vysoko nad všechny prožitky. Na konci října poprvé naskočil do základní sestavy Sampdorie, soupeřem byl věhlasný Juventus. Plno lidí všude okolo, na tribuně Pavel Nedvěd… V druhém poločase se český útočník nahrnul do vápna, levačkou vypálil a otevřel svůj italský gólový účet. „Byla to skvělá věc. Po zápase jsem se potkal s Pavlem Nedvědem, chvíli jsme si povídali. I přes porážku 1:4 chválil mě i náš tým,“ culí se odchovanec Sparty a bývalý útočník Bohemians.

V Janově se říká, jaký je ten kluk z Čech šikula a střelec. Do italské štace jste vkročil správnou nohou. Máte z toho stejný pocit?
„Půlrok mám za sebou. Hodnotit ho mohu celkem pozitivně. Počítal jsem s tím, že to bude těžké a že se o místo v kádru budu muset poprat. Když se za podzimem ohlédnu, čísla mám dobrá. Dal jsem šest gólů. Vzhledem k odehraným minutám jsem branek nastřílel dost. To mě těší.“

Co tedy převažuje? Radost z maximálně efektivního využití času na hřišti, nebo menší zklamání z nedostatku prostoru?
„Po těch nastřílených gólech si člověk říká, že mohl dostat šancí víc. Vždyť v lize jsem hrál v základu jen jednou. Z druhé strany mám respekt ke spoluhráčům, mnozí toho mají odehráno o dost víc, hlavně mí konkurenti v útoku Quagliarella s Murielem. Pro mě je důležité, že jsem své šance využil. V budoucnu by se mohla moje pozice zlepšit. Snad jsem našeho trenéra nahlodal, aby mi víc věřil.“

To by snad ani nebylo normální, kdyby nemudroval, co s vámi.
„No nevím… Teď je krátká pauza, asi si užívá klidu a na mě rozhodně nemyslí. (směje se) Uvidí se po návratu do Itálie. Ve čtvrtek máme první trénink, sedmého ledna hrajeme v Neapoli. Asi bude o něčem uvažovat, ale nechám se překvapit, co vymyslí. Když mi to půjde jako na konci první poloviny sezony, tak je jen otázkou času, kdy budu hrát víc. Pořád ale na sobě musím pracovat, abych odváděl výkony na tréninku i v zápasech. Záleží to hlavně na mně.“

Co se vám v Sampdorii povedlo? Čeho si vážíte nejvíc?
„Že jsem vstřelil pár branek a prosadil se. A pak si moc vážím prvního gólu v Serii A proti Juventusu.“

Byla to speciální chvíle?
„Rozhodně. Poprvé jsem nastoupil v základní sestavě, na takovém stadionu a proti takovému týmu. Dal jsem gól. Po zápase jsem se potkal s Pavlem Nedvědem. Ptal se mě na dojmy ze zápasu, chválil mě i celý klub. Byla to skvělá věc.“

Jak vás po fotbalové stránce změnila půlsezona v Itálii?
„Ze začátku jsem absolvoval pár pohovorů, tématem byla moje hra. Probírali jsme styl fotbalu v Serii A, jak se v Itálii hraje, jak uspět ve zdejším prostředí. Ověřil jsem si, že všechno je rychlejší, hraje se na jeden, maximálně dva doteky, trenér nás nutí dávat balon rychle od nohy. V tom je asi největší rozdíl. V české lize jsem si vzal míč, měl jsem prostor, obránci jsem udělal kličku… To tady samozřejmě taky můžu, nikdo mi nic nezakazuje, ale základem je hrát rychle, na málo doteků. V tomto ohledu na sobě pociťuji největší změnu. Troufám si tvrdit, že hraju o dost rychleji.“

Leštil jste také své nedostatky?
„Když přestoupíte o level výš, jsou na vás kladeny větší nároky a slabiny se odkryjí. Mám nedostatky jako každý. Rozhodně musím zlepšit práci s balonem ve větší rychlosti, na to se hodně zaměřuju. Jinak žádné problémy se stylem italského fotbalu nemám.“

Neříkejte, že šlo všechno tak hladce. K dospělému fotbalu jste přičichl v Bohemians, chvíli ve Spartě a najednou jste byl vpuštěn mezi janovské vlčáky, co konkurenci s otevřenou náručí nevítají, ale spíš na ni cení zuby. Co bylo nejtěžší?
„Nebudu lhát, byl to velký skok, navíc do Itálie jsem odcházel sám. Na všechno jsem si musel zvykat. V Sampdorii se dodržují jiná pravidla, třeba v kabině musím být už hodinu před tréninkem. Vzpomínám si na první jednotku. Dělali jsme krátké jednoduché přihrávky, nic složitého. Ale když jsem viděl, v jaké rychlosti se pracuje, jak na takovou obyčejnou věc dohlížejí trenéři, hned jsem si říkal, že to nebude žádná sranda. Po těch měsících mi to už přijde normální.“

Získal jste po takové prvotní zkušenosti ještě větší chuť na sobě dělat?
„Samozřejmě. Nic jiného mi ani nezbylo, nechtěl jsem to ostatním kazit. Na všechna cvičení v tréninku jsem se soustředil, nedovolil jsem si zkazit žádnou, byť jednoduchou přihrávku. Tam jsou všichni do fotbalu enormně zažraní, a když se něco takového stane, hned je randál. Proto se každý maximálně koncentruje a snaží. Takový přístup mě posouvá dopředu.“

Co trenér Giampaolo vyžaduje po útočnících?
„Klade důraz na součinnost se záložníky, hodně nás to učí v trénincích. Speciálně po nás chce presink, je to podobné jako u nás. V Sampdorii kupují hráče, aby mohli dál rozvíjet jejich přednosti. Nikoho nechtějí měnit, to mi je sympatické.“

Co vám řekl Giampaolo před odjezdem do Česka?
„Vůbec nic.“

Nedostal jste žádnou zpětnou vazbu?
„Ne. Na začátku jsme se pozdravili a to bylo na dva měsíce všechno. S hráči individuálně vůbec nekomunikuje, spíš to za něj suplují asistenti, nebo lidi z vedení. Jen řekne, co máme na tréninku dělat. Tím to hasne.“

Byla to další z věcí, na kterou jste si musel zvykat? V Česku je komunikace na trase trenér – hráč mnohem intenzivnější.
„Docela jo. V Itálii vás hned praští do očí, jaký má trenér respekt. Je to boss. Nejde za ním jen tak přijít a říct: potřebuju si trochu ulevit. To neexistuje. On je šéf a tak se k němu všichni chovají.“

Tomu rozumím, ale pro váš rozvoj je potřeba slyšet, co děláte dobře nebo špatně.
„Ze začátku mi to přišlo divný. Byl jsem nový a trenér se mnou vůbec nemluvil. Vyptával jsem se na to ostatních, měli stejnou zkušenost, což mě uklidnilo. V Itálii to prostě takhle chodí. Po půl roce mi přijde úplně normální, že se mnou trenér nemluví.“ (rozesměje se)

V prosinci jste střelecky zářil. I když jste naskakoval až do rozjetých utkání, dokázal jste skórovat ve třech utkáních v řadě. Vnímáte stoupající respekt u spoluhráčů? Berou vás jako vážnou konkurenci?
„Stoprocentně. Nejde jen o góly v zápasech, ale i o povedené akce v tréninku. Kluci se ke mně začali chovat jinak, cítí tlak. Je to jenom dobře. Snad se mi bude dařit dál a moje pozice bude ještě sílit.“

V Sampdorii je mužstvo tvořeno hráči třinácti národností. Měl jste starosti se začleněním?
„Různorodost kabiny byla mojí výhodou. Mohl jsem mluvit anglicky. Navíc v létě přišlo hodně nových kluků, kteří byli ve stejné situaci, postupně jsme si k sobě našli cestu. Během přípravy jsem se skamarádil se Slovákem Davidem Ivanem, který pak odešel na hostování do Bari. Po čtrnácti dnech se k nám připojil další Slovák Milan Škriniar, stali se z nás kamarádi. Navzájem si přejeme, z toho mám radost.“

Český útočník Sampdorie Janov Patrik Schick slaví gól. Za půl roku jich stihl dát v italském působišti šest.
Český útočník Sampdorie Janov Patrik Schick slaví gól. Za půl roku jich stihl dát v italském působišti šest.

Po příchodu do Janova jste plánoval makat na italštině. Povedlo se?
„Rozumím slušně, fotbalové výrazy pochytím všechny, s tím nemám problém. Hůř mluvím, zvládám zatím jen základní věci.“

Italština je pekelně rychlý jazyk. Vážně stíháte ten kulomet slov?
„Někdy je to obtížné, občas mi to ještě způsobuje problémy, proto se snažím soustředit na každé slovo. Občas přelouskám i články v novinách, hlavně ty, kde píšou o mně.“ (usměje se)

A co píšou?
„Zatím jsem prošel, bylo to jen v pozitivním duchu, ale to se může rychle změnit.“

Co život v Itálii? Nadchl vás?
„Italové jsou jiní. Chvíli jsem si zvykal na jejich chování, ale nešlo o nic zásadního. Naopak mi jejich způsob žití vyhovuje. (do rozhovoru vstupuje Pavel Paska: „Špagety, pizza, moře... Takhle vůbec nesmí přemýšlet. Jakmile začne, tak končí.“). Ani tak nepřemýšlím. Klub mi vytváří kompletní zázemí, mohu se koncentrovat jen na fotbal.“

Setkáváte se v Janově s odkazem Tomáše Skuhravého? Sice hrál v dresu konkurenčního FC, ale ve městě byl obrovsky populární.
„Ano, lidé mě s ním občas srovnávají, oba jsme vyrostli ve Spartě. Tomáš zanechal v Janově neuvěřitelnou stopu, všichni pořád vědí, kdo je Skuhravý. V FC je modlou, u nás v Sampdorii se o něm moc nemluví, ale když na něj přijde řeč, je znát, jak ho uznávají.“

Čeká vás hodně náročná druhá polovina sezony. V Sampdorii budete dál budovat svoji pozici, pokračuje kvalifikace o postup na mistrovství světa, v červnu budete hlavní tváří českého týmu na „malém“ EURO. Celkem dost výzev, ne?
„V tuhle chvíli nevím, jestli budu jezdit s áčkem nebo s jednadvacítkou. To se všechno teprve uvidí. Kdybych se dostal do áčka, bylo by to fajn. Nebránil bych se. To ovšem neznamená, že jednadvacítku stavím na druhou kolej. Naopak. Na Evropu se těším, máme těžkou skupinu, pokud bychom z ní postoupili, bude to velký úspěch.“

Vstoupit do diskuse
0

EURO 2024 v Německu

Program EURO 2024 Los EURO 2024 Vstupenky na ME ve fotbale Kvalifikace na EURO 2024

Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 se koná od 14. června do 14. července v Německu. Turnaje se zúčastní 24 týmů. Česká fotbalová reprezentace se představí ve skupině F proti Portugalsku, Turecku a vítězi baráže C.

Fotbal dnes * Evropská liga * Slavia - AC Milán v TV * Liverpool - Sparta v TV

Články odjinud


Články odjinud