Každý den na tréninku sledoval, jak mu roste před očima. Jak se zlepšuje ve všech aspektech své hry. Roman Pivarník byl tím trenérem, který dal Patriku Schickovi první pořádnou příležitost v lize. Talentovaný útočník pod přísnou rukou zkušeného kouče vyletěl vzhůru, v předminulé sezoně se z pozice útočníka číslo tři posunul do role klíčového muže Bohemians. Ročník zakončil s osmi zásahy na kontě a řekl si o laso z Itálie. „Hned jsem věděl, že má předpoklady světového hráče,“ vzpomíná v rozhovoru pro Sport Pivarník.
Když před dvěma roky v létě přicházel Patrik Schick do Bohemians na hostování, představoval velkou neznámou. Ano, talent měl nesporný. V nejvyšší soutěži ale za Spartu odkopal do té chvíle pouze 39 minut. Pod Romanem Pivarníkem ale nastartoval progres, který ho nyní vynesl až do slavného AS Řím.
Když jste poprvé viděl Patrika Schicka na tréninku, co vám blesklo hlavou?
„Že má veškeré parametry světového či evropského hráče. Měl postavu, techniku, zakončení oběma nohama, driblink, sílu ve vzduchu. V tom vyčníval. Navíc je to levák, to je výhoda. Samozřejmě mu chyběly těžké zápasy, musel se učit, jak na hřišti správně pracovat.“
Začátky pro něj nebyly jednoduché, že?
„Pořád chtěl hrát dorostenecký fotbal, dělat kličky. Upozorňoval jsem ho, že musí na hřišti pracovat, být ve správných prostorech, dostupovat soupeře. Bylo důležité, že chtěl komunikovat, pořád se na něco ptal. Často jsem s ním mluvil mezi čtyřma očima, navíc měl dobré zázemí v rodině i přítelkyni.“
Jak se jeho pozice v mužstvu postupně měnila?
„Když přicházel na hostování, byl útočníkem číslo tři. Měli jsme tu Matúše Mikuše, který měl za sebou výbornou sezonu, a přivedli jsme Leonida Akulinina. Patrik ode mě šanci dostal, vypadal dobře. Po čase jsem ho ale musel ze sestavy vyndat. Pořád jsem do něj hustil, že se musí pohybovat v nebezpečných prostorech a neflákat se po celé ploše. Je důležité běhat, ale správně běhat. To v jeho hře moc nebylo.“
Jak nesl skutečnost, že musel mezi náhradníky?
„I když si sedl na lavičku, dál makal a postupně si vydobyl pozici útočníka číslo jedna. Dařilo se mu střílet góly, pro tým byl velice důležitý. V zimní přípravě jsem s ním musel mít pohovor, protože další útočníci vypadali výborně a on trochu rezignoval. Na soustředění v Turecku ale dokázal pracovat tak, jak jsem po něm chtěl. Měl náběhy do šestnáctky, pohyboval se ve správných prostorech. Navíc se naučil rozlišovat, kdy balon sklepnout, kdy ho naopak podržet pro sebe.“
O vás platí, že jste hodně přísný trenér. Mladí častokrát kritiku neposlouchají rádi. Jak to bylo v případě Schicka?
„Spíš to bral pozitivně. Několikrát jsem ho zpucoval pořádně. Klidně i před všemi v kabině v poločase dostal pořádné kapky. U mladých hráčů to moc nedělám, ale tady jsem cítil, že to potřebuje. Ale on se vůbec neurazil. Nebral to tak, že si na něm chci smlsnout. Naopak na sobě pracoval ještě víc.“
A po sezoně pak odešel do Sampdorie. Překvapilo vás, jak rychle se v italské lize prosadil?
„Trochu jsem se obával, že tam jde brzo. Ale schvaloval jsem to, nabídka byla zajímavá, navíc nebyla jistota, že by ve Spartě hrával pravidelně. Důležité bylo, že zvládl bez problémů adaptační proces. Rychle si zvykl. Už v Bohemce nebyl urážlivý. Věděl, že musí makat a trenérovi neustále dokazovat. To zvládl, dařilo se mu střelecky, naskakoval pravidelně. Druhá sezona by pro něj každopádně měla být jednodušší, protože už v Itálii něco dokázal, navíc se jazykově zlepšil. Ví, co ho čeká.“
AS Řím dobře znáte, loni jste se s ním coby kouč Plzně střetl v základní skupině Evropské ligy. Bude slavný italský tým Schickovi vyhovovat?
„Stejně jako Juventus je to top klub s obrovskou tradicí. Hráli jsme proti nim, vím, jakou kvalitu to mužstvo má. S Patrikem jsem byl v létě v kontaktu, on chtěl jednoznačně zůstat v Itálii. Tamní fotbal mu vyhovuje, zlepšuje se jazykově. Doufám, že mu AS Řím sedne. Je tam velká konkurence, třeba
Edin Džeko
, ale myslím si, že mu to tam může vyhovovat.“
Sága kolem Schickova přestupu se táhla celé léto. Může ho to na začátku nového angažmá ovlivnit?
„Určitě ho to na úvod ovlivní. Jsou tam dvě roviny. První je, že jde do nového klubu, musí se aklimatizovat. Druhá a podstatnější je, že byl na mistrovství Evropy jednadvacítek, neabsolvoval letní přípravu, nevěděl, kam patří. Potřebuje natrénovat. Připravoval se individuálně s kondičním trenérem, k týmu se přidal až nedávno. Nemá odehraný žádný zápas, začátek pro něj bude těžší. Ale to by platilo pro každého hráče. On je dost odolný, aby se s tím porval.“
