Podle italských médií se znovu ocitl na hledáčku AC Milán, který se na něj ptal už v létě. Jakub Jankto ale pomýšlí i na jiné varianty. Mladý reprezentační záložník přiznal, že pokud by k přestupu z Udine mělo dojít, pomýšlí spíš na odchod mimo Itálii. „Už mě to táhne někam jinam,“ přiznal jeden z největších českých talentů den po kvalifikační výhře 2:1 v Ázerbájdžánu.
Co s vámi dělají řeči o zájmu AC Milán (více čtěte ZDE>>>)?
„Samozřejmě vám nemůžu říct, co se přesně děje. Ale můžu prozradit, že AC Milán má asi nejnižší zájem z klubů, které mě sledují. V létě byly ve hře spíš jiné varianty, ale zůstal jsem v Udine. Dohodli jsme se na tom i s agentem, že pro mě bude lepší počkat do ledna nebo dokonce do příštího léta. Potom se uvidí, co dál. Zatím si myslím, že jsem udělal dobře, hraju všechny zápasy, daří se mi. Mohl jsem přidat i nějaké góly, měl jsem šance. Musím zachovat větší klid a střílet branky. Můžete podat dobrý výkon, ale když to nekorunujete gólem, pak vás to trochu mrzí.“
Berete řeči o možném přestupu do většího klubu jako ocenění vaší práce?
„Když vidíte zájem ostatních klubů, nabijí vás to a nutí pracovat dál. Tím nechci říct, že kdyby ten zájem nebyl, pracoval bych méně. Samozřejmě mě to hodně těší, když vidím, že je to takhle blízko, dávám do toho 150 procent.“
Patrik Schick v létě přestoupil do AS Řím, zároveň zůstal ve známém prostředí v Itálii. Přemýšlíte při možné změně dresu stejně?
„Už jsem to říkal před nějakou dobou. V Itálii jsem skoro čtyři roky a táhne mě to někam jinam. Možná nastal čas změnit prostředí, jít do jiné země, zkusit něco nového. Sám jsem zvědavý, jak se hraje fotbal třeba v Německu nebo v Anglii. Chci poznat jinou kulturu, odlišný fotbal. Za sebe říkám, že pokud přijde nabídka z Anglie, budu určitě rád. Kdybych si měl vybrat mezi Itálií a Anglií, vybral bych si Anglii. Ne, že by mě to v Itálii nebavilo, ale už je na čase zkusit jinou ligu.“
Věřil byste si na anglickou Premier League?
„Je to liga, která má jiné fyzické nároky, hraje se tam hodně tvrdě a důrazně. To je zatím má největší slabina. Když se naučím chodit do soubojů lépe, budu úplně jiný hráč. Anglie by mě k tomu trochu vychovala. Ale uvidíme, co se stane. Třeba budu hrát špatně a zájem opadne, nebo naopak můžu hrát ještě lépe a všechno skončí úplně jinak.“
Nebojíte se toho, že v Anglii byste si ve velké konkurenci znovu musel dělat jméno, zatímco v Itálii vás už jako hráče dobře znají?
„Kde ale dnes konkurence není… Když jsem přijel do Udine, bylo tam šedesát hráčů. Přesvědčit trenéra, abyste se dostal do kádru, natož do základu, je hodně těžké. Každou přípravu, každý měsíc, každý den musíte makat na sto procent, abyste si důvěru získal.“
Kde by se vám v Anglii líbilo?
„Obecně se mi líbí Londýn, Před dvěma lety jsem tam byl na prázdninách, město mě hodně zaujalo. Když by přišel nějaký klub z Londýna, byl bych šťastný. Ale teď je ještě brzy předbíhat. Do ledna zbývají tři měsíce, budu se snažit podávat co nejlepší výkony v Udine a pokud možno dát nějaký gól.“
Funguje to v Udine opravdu tak, že se v týmu střetávají velká ega, jak naznačil váš spoluhráč Antonín Barák?
„Neřekl bych, že je to až takhle napjaté. Sám Tonda to takhle nemyslel. Myslel tím spíš to, že máte sympatie k určitému hráči. Když jste Čech, v kabině se budete bavit s Čechem, když jste Argentinec, budete se bavit s Argentincem. Když na hřišti vidíte svého parťáka, kterého máte opravdu rádi, balon mu přihrajete. Ale není to tak, že by někdo vzal balon a hledal jen svého parťáka, to určitě ne. To bychom naposledy neporazili Sampdorii 4:0, kdy jsme podali asi nejlepší výkon v sezoně. Tonda to nemyslel úplně doslova.“
