Možná se Pavlu Kadeřábkovi ještě motá z raketového startu do bundesligy hlava. Ze Sparty byl zvyklý, že zametal se soupeři, teď v dresu Hoffenheimu školí jeho tým silní soupeři. Má za sebou bitvy s Leverkusenem i Bayernem, obě jeho tým prohrál 1:2. Chce si na ten kolotoč zvyknout. „Pak věřím, že mi to pomůže v rozvoji,“ říká třiadvacetiletý obránce.
Což o to, německé angažmá si Kadeřábek užívá, když má pojmenovat v čem je to zatím nejtěžší, okamžitě vypálí. „Pro mě je to na hlavu obrovsky náročné. Takové zápasy… Ale to mě může jenom posunout dál,“ věří.
Sezonu rozjel jeho Hoffenheim dvěma porážkami, na to nebyl ze Sparty rovněž zvyklý. A dobře ví, že by to chtělo nápravu. „Už to dál musíme začít zvládat výsledkově, venku teď máme Darmstadt, nováčka, a je pro nás povinnost vyhrát,“ myslí si český reprezentant.
Přitom bitvu s Bayernem rozjel jeho tým skvěle a po pár sekundách vedl 1:0, aby nakonec prohrál 1:2. Stejný scénář měla i první bitva v Leverkusenu. Kadeřábek tyhle krachy rozdýchává jen těžko.
„Je to hroznej pocit… V obou zápasech jsme vedli, ale asi bychom potřebovali dát ten gól o něco později, abychom se pak tak dlouho nebránili. Je to škoda, měli jsme to teď s Bayernem udržet,“ kaboní se.
Duel proti bavorské mašině, úřadujícím německým šampionům si užil. „Byl to obrovský zážitek, ohromný, ale je škoda, že jsme to nezvládli,“ krčí s trochou smutku rameny.
Když Hoffenheim už v první minutě vedl, možná měl Kadeřábek v hlavě myšlenky směřující k senzaci. Ta se ale nekonala. „ Takový start do zápasu jsem snad nikdy nezažil, po pár vteřinách jsme vedli, ale pak si necháme srovnat…,“ komentuje s odstupem sobotní zápas.
Pak šel dokonce favorit do deseti a Hoffenheim zahrával pokutový kop. „Myslím, že rozhodující moment byla červená karta pro Bayern a penalta, kterou jsme nedali. Proměnit ji, myslím, že minimálně do remízy bychom to dovedli určitě,“ hlásí sebevědomě.
Sám se musel během šlágru popasovat s rychlíkem Douglasem Costou. „To je fofrník,“ směje se.
Bavil jsem se hned po zápase s klukama, že vždycky vím, že tu kličku doleva udělá, ale stejně nejde zachytit. Pak šlo vždycky o to, aby kluci dokázali odehrát ty centry,“ líčí český reprezentant.
Zhruba po hodině hry se musel vyrovnávat i se změnou taktiky. „Ze začátku jsem měl hrát blízko u našich stoperů, aby bylo co nejmíň prostoru ve středu. Ale když dali rychlý křížný míč, u Costy jsem nestíhal být, on šel pak jeden na jednoho a bylo to strašně těžké. Měl jsem si tedy pak stoupnout blíž, což pomohlo, on si přešel na druhou stranu, jenže pak stejně udělal gól…,“ mrzí Kadeřábka.
A tenhle gól nakonec rozhodl… „Costa prošel, myslím, přes dva naše hráče, fantastický… Pak dal balon do vápna, někdo ho přede mnou líznul a já už na něj nestihl dosáhnout. Asi mi to prošlo mezi nohama, škoda.“
