Vypadá to, že stejně jako neomezená moc občas zkazí srdce člověka, změnilo trenérské řemeslo dřívějšího československého reprezentanta Jána Kozáka. Zatímco podle bývalých spoluhráčů byl v kabině spíše tichým až neviditelným člověkem, jako trenér je vidět až příliš.
Často se chová jako šílenec zralý do péče „doktora Chocholouška“. Jako by mu teď v hlavě občas bouchlo. Ne obyčejná silvestrovská rachejtle, ale raketa se silou štěpeného atomu. Po explozi se chová, jako by ani nevěděl, co činí.
Současný trenér Košic Ján Kozák je bouřlivými excesy už proslulý. Průšvihy v poslední době kupí téměř s periodickou pravidelností.
Čerstvě to doslova na vlastní kůži poznal Igor Mesároš. Kouči brankářů Nitry měl Kozák o poločase fotbalového utkání třískat hlavou o zeď...
Ján Kozák, tréner Košíc. • Foto sita
„Když jsem šel do kabiny, napadl mě trenér domácích Kozák. Začal mě škrtit, bouchat hlavou o stěnu... V šatně se mi udělalo nevolno, a když mě chtěli vyvést na vzduch, napadl mě podruhé,“ popsal konflikt Mesároš deníku Šport.
| Průšvihy a výroky Jána Kozáka |
| 1995 – inzultace sudího Jako trenér Košic napadl po prohře 2:3 rozhodčího Stredáka, za což dostal roční distanc a pokutu 40 tisíc korun. Krátce nato se stal manažerem 1. FC Košice a po uplynutí trestu trenérem. 1998 – Běž na zahrádku Jozefu Jankechovi, tehdy šedesátiletému trenérovi slovenské reprezentace, vzkazuje, ať si jde užívat penzi na svou oblíbenou zahrádku a nechá fotbal na starost mladším trenérům. 2000 – Útok na kameru Při zápase Košic s Interem na halovém turnaji se dostal do konfliktu s manažerem soupeře. Košice následně odvolaly mužstvo z turnaje. Kozák zaútočil na kameramana STV. Dostal pokutu 40 tisíc. 2005 – Vytahám tě za uši Jako trenér druholigových Ličartovců napadl při přípravném zápase s Petržalkou rozhodčího Vnuka, vytahá jej za uši. Kozákovi je opět zastavená činnost. 2005 – Ružomberok, vesnice Po prohraném zápase s Ružomberkem na tiskové konferenci slovně zaútočil na českého trenéra Františka Komňackého a město, které mu leží v žaludku, označuje za vesnici. 2006 – Ty cucáku V průběhu zápasu s Michalovcemi řekl protestujícímu trenéru Janu Kačalovi: „Čo vykrikuješ, ty ciciak.“ Když mu odpověděl, že si netykají, Kozák mu jednu vlepil. Incident se ututlal, kluby se dohodly. 2006 – Jdi do Česka Mezi oběti jeho slovních útoků se dostává i trenér mistrovské Žiliny Pavel Vrba. Kozák mu předhazuje, že nic nedokázal a posílá ho zpět do Čech. Poté veřejně přiznává averzi vůči Čechům. 2007 – Nesměj se jako debil Ján Kozák slovně napadl kouče Ružomberku Přemysla Bičovského, jehož tým porazil Košice gólem v nastaveném čase. „Neusmívej se tu jako debil, když něco říkám,“ doporučil. 2008 Útok na sponzora Po prohraném zápase ve Zlatých Moravcích v amoku zaútočil na Jána Gála, hlavního sponzora soupeře. Vzápětí se rve s trenérem gólmanů Karlíkem. Trest? Pokuta 20 tisíc, třikrát stop. 2009 – Budu bít novináře Na tiskové konferenci prohlašoval směrem k novinářům: „Budeme se bít! Já budu bít novináře. Budete na fotbal chodit posraní.“ vyhrožoval jim. Viděla to celá země, o týden později se omluvil. 2009 – Napadení trenéra O přestávce prvoligového zápasu MFK Košice–Nitra napadl trenéra brankářů hostů Mesároše, případem se zabývá policie. Kozák zatím nesmí na lavičku. |
Noc strávil v nemocnici a hned druhý den po incidentu podal na pětapadesátiletého útočníka trestní oznámení. Případem se proto bude zabývat policie. Až vyšetřování ukáže, co se doopravdy stalo. Košičtí mají pochopitelně jinou verzi, Mesároš prý provokoval. I kdyby to byla pravda, v Kozákově případě nešlo o výjimku. Ale o další vklad do bohaté sbírky skandálů, průšvihů a urážek.
Začněme tím poměrně nedávným. Letos v březnu po prohře s Trnavou například vyzval jednoho z novinářů na souboj.
„Budeme se bít? Já to umím. Budeme se bít! Já budu bít novináře. Budete chodit posraní na fotbal, protože já to dokážu zařídit. Rozhodčí přijedou do Košic posraní, budou se bát. Tohle je sport? Už to zachází daleko. Teď si nedělám legraci. Jsou i jiné metody. Bitky se každý bojí. A budeme se bít! Na shledanou. Co je moc, to je moc,“ bouřila v něm krev hnaná pocitem křivdy.
Když dnes podobné zprávy slyší jeho bývalí spoluhráči, nestačí většinou údivem kroutit hlavou. Co se to s ním proboha stalo?
„Byl naprosto příjemným a pohodovým klukem. Nijak nevyčníval, spíše naopak. Nic ho nerozházelo, působil spíše uklidňujícím dojmem. Proto mě překvapilo, že se takto změnil,“ diví se Antonín Panenka, který s Kozákem hrál za československou reprezentaci.
Středopolař Ján Kozák oblékal národní dres osm let. Celkem si připsal padesát pět startů, během kterých stihl nastřílet devět branek. V roce 1981 byl zvolený Fotbalistou roku.
„Jako hráč byl velmi tichý, velmi slušný, bezproblémový, nevěděli jsme, že vůbec je. Ale jako trenér se asi zbláznil, je zlý a uráží,“ řekl zase Karol Dobiáš.
Co se stalo? „To vůbec nevím, ale samozřejmě je trenérské řemeslo psychicky vyčerpávající a jedna věc je daná. Pokud trenér dělá výsledky, tak je v podstatě v relativním klidu, když ne, tak je asi nervóznější. Ale takový člověk by měl být nad věcí a měl by být spíše příkladem a ne reagovat takovým způsobem,“ myslí si Antonín Panenka.
Trochu jiný názor má Ladislav Vízek. „To já jsem zase cítil, že v něm něco je už dřív, to vím stoprocentně a moc dobře si na něj pamatuji. Už tenkrát jsem z něj cítil takovou zlost a zarputilost, jenže to podle mě v sobě hodně dusil,“ přiznal Ladislav Vízek, který Kozáka zažil kromě reprezentace i v pražské Dukle. „Ale on byl dobrým fotbalistou, hrál výborně,“ dodal.
Ano, dvě naprosto odlišné tváře, tohle je pro Kozáka charakteristické.
Pro jedny je to neovladatelný blázen, pro jiné expert, který umí přesně a podrobně analyzovat podstatu hry, výkony hráčů i výsledky.
Čím se rodák z Matejovců netají, jsou jeho antipatie k českým trenérům, což přiznal v jednom z rozhovorů. „Na milion procent jsem přesvědčený, že slovenský fotbal neposunou výš. Dobří jsou i naši trenéři a nemají práci. Žádnou extrapráci tady Češi neudělali,“ uvedl navzdory tomu, že jak František Komňacký (s Ružomberkem), tak Pavel Vrba (s Žilinou) získali mistrovský titul.
Současný kouč Plzně vzpomíná, jak Kozákovi leželo v žaludku, když se stal asistentem u národního týmu Slovenska. „Přitom poprvé, kdy jsme se potkali, mě pozval po zápase na sklenku vína.“ Poté už na Vrbu jen útočil. „Má jen květnaté řeči. Dostal hráče, jaké si žádal, ale přes Slavii nedokázal přejít. To, že je asistentem trenéra Slovenska, je výsměch,“ prohlásil naštvaný Kozák.
Asi nejznámější je jeho útok na Přemysla Bičovského z roku 2007. „Já nevím, odkud jsi přišel, takže se tu neusmívej jako debil, když něco říkám. Nešišlej tu, protože ti nerozumím. Nauč se slovensky, pro mě nejsi absolutně zajímavý.“
