Derby? To je nejen souboj o body, ale také o čest a vládu nad městem či krajem. Fanoušci podobné vyostřené zápasy milují a jsou pro ně vším. I proto v nich svůj tým tlačí dopředu více, než kdy jindy. Mnohdy i za cenu překračování zákonů…
Pokud jde o emoce, soudobý svět neeviduje mnoho vyhlášenějších derby, než jsou bělehradské bitvy mezi Crvenou Zvezdou a Partizanem. „Věčné derby“ je proslulé pekelnou atmosférou a nenávistí a díky válkou poznamenané historii, rivalitě, vášnivosti i výjimečné atmosféře fascinuje fanoušky daleko za hranicemi Srbska.
O víkendu byla srbská Super Liga svědkem bezgólové remízy, po níž si hostující Partizan, na jehož lavičce sedí nově Zoran Milinkovič, udržel pětibodový náskok právě na druhou Crvenou Zvezdu. Na tribunách se tak toho tentokráte dělo o poznání více, než na trávníku. Zhruba pětačtyřiceti tisícovkám přítomných diváků, z nichž hned deset tisíc přálo hostujícímu celku, se postaralo o zajímavou věc - média zajímala kvůli nepokojům spíše činnost radikálních příznivců, než výkony samotných dvaadvaceti hráčů na pažitu.
Na stadionu Rajka Mitiče totiž bylo pořádně horko. A zdaleka nešlo jen o skandování ku příležitosti odhalování nápaditého chorea, nebo velkolepou pyroshow za pomoci bengálských ohňů, stroboskopů a ohňostroje, jaké se vidí ve zdejších zeměpisných šířkách pouze na Silvestra.
Úvodní hvizd musel být o pětačtyřicet minut odložen kvůli nepokojům mezi zástupci tvrdého jádra, kteří trhali sedačky a společně se světlicemi je házeli po pořádkové policii. Domácí sympatizanti dokonce přinutili strážce zákona k ústupu, s tím, že musely dorazit na pomoc posily. Vzduchem se snášel pach krve a výsledkem výtržností bylo podle domácích médií 35 zraněných příslušníků policie, s tím, že 41 hooligans pak skončilo za mřížemi. Počet těch, kteří si z fotbalových jatek odnesli šrámy, se raději ani neuváděl…
Bělehradská revoluce byla potlačena až po padesáti minutách: „Policie zareagovala profesionálně a potlačila konflikt mezi fanoušky, kteří do jejich příslušníků házeli sedadla a zapálenou pyrotechniku. Zajistila také dodávku naloženou kameny a cihlami,“ zaznělo v prohlášení srbské policie.
Když už vypadalo, že se může začít, oba fanouškovské tábory počastovaly atletickou dráhu kolem hřiště omračujícími dělobuchy a dalšími světlicemi s bengálskými ohni. Další zpoždění nastalo za přispění všudypřítomného kouře a husté mlhy, jež by se dala krájet jako nad pověstným rybníkem Brčálník, ve kterém sídlí Rákosníček. Právě i kvůli viditelnosti musel později hlavní rozhodčí Milorad Mažič prestižní zápas několikrát přerušit.
Největší srbské derby provází problémy s nezkrotitelnými fans velmi často. Kupříkladu v květnu 2013 bylo kvůli bitkám zatknuto 104 rebelů. Zabaveny byly železné tyče, sekery a dokonce i střelné zbraně. Jeden z nejznámějších fanoušků Partizanu a člen skupiny „zakázaní“ Alen Kostič byl ostatně před jednou z předešlých ligových konfrontací postřelen.
Dobu, kdy zažil Bělehrad krvavé lázně, si dobře pamatuje i bývalá hvězda Crvene Zvezdy Siniša Mihajlovič: „Nikdy jsem se nestyděl za to, že jsem Srb, ale tehdy mě hanba fackovala. Bylo mi líto lidí, kteří se přišli dívat na fotbal a museli sledovat hrůzu, jež se odehrávala na tribunách. Styděl jsem se i kvůli skautům západoevropských klubů. Vždycky jsem se tu každému mohl podívat do očí, ale museli jsme odejít předčasně,“ vzpomínal na dva roky starou návštěvu derby současný trenér Sampdorie Janov, který litoval, že si na šlágr vyrazil se čtyřmi dětmi.
Výtržnosti navíc neplnily stránky novin pouze první víkendový den. Poznamenaly totiž i nedělní městské derby v Turíně. Před utkáním poškodili neznámí pachatelé autobus Juventusu házením kamenů a flašek. Ještě vážnější incident se pak odehrál krátce před zahájením zápasu. Fanoušci Staré dámy hodili pyrotechniku mezi publikum podporující domácí „býky“ a následná exploze si vyžádala 11 zraněných. Dva z nich byli přijati do nemocnice v kritickém stavu. Nejpopulárnější sport světa zase jednou ukázal i své méně lichotivé stránky.
