Abramovič: Miliardář, který dlouho nezvládal tempo milionářů

Kvůli téhle chvíli si Roman Abramovič Chelsea pořizoval. A ta mu jako jediná mizela sezonu co sezonu mezi prsty.

Zvednout nad hlavu „ušatý“ pohár pro vítěze Champions League. Tenhle problém už má ale ruský oligarcha od soboty vyřešený.

„Zrealizoval jsem si svůj vlastní sen, vlastnit fotbalový top klub,“ začínal těmito slovy v červnu 2003 svojí londýnskou kapitolu. V té době přebíral po někdejším majiteli Kenu Batesovi zadlužený klub ze Stamford Bridge.

A začal snít znovu. Vystřelit klub, který paběrkoval mezi anglickým průměrem a nadprůměrem, až k evropskému královskému sedátku.

„Chci z Chelsea udělat tak tradiční a slavnou značku, jakými dnes jsou Manchester United nebo Real Madrid,“ dušoval se Abramovič. A někdejší guvernér Čukotky začal rychle jednat.

Během prvních dvou měsíců na Stamford Bridge nabouchal kádr italského kouče Claudia Ranieriho hvězdami Duffem, Verónem, Crespem nebo Makelelem.

Celkem nechal přivést před začátkem sezony čtrnáct jmen, naproti tomu se rozloučil s patnácti fotbalisty, mimo jiné i se stárnoucí ikonou Gianfrancem Zolou, který odešel do Cagliari.

Chelsea za tenhle radikální přerod, ve kterém utopil otec sedmi dětí podle odhadů 120,6 milionů liber (v posledních čtyřech letech utratila průměrně za sezonu 14 milionů), schytávala příměr „Abramovičova hračka“, uměle vytvořený klub bez tradice stavěný jen na velmi „dlouhých“ penězích.

Pak ale prásknul se svou novou armádou pochybovače přes nehty. Premier League dokončil na druhém místě, cestička k vítězství v Lize mistrů se zasypala sutí až v semifinále.

Roman Abramovič se trofeje Ligy mistrů dočkal po devíti letech.

• 
• 
• 4 zobrazit galerii

Po útlých třech předešlých ročnících úspěšná sezona, řeklo by se. Jenže přišel první ze sedmi trenérských padáků, které Abramovič rozdal. Ranieri musel od válu a na jeho místo přišel z Porta čerstvý vítěz milionářské soutěže José Mourinho. Jasný důkaz toho, kam nová Chelsea míří.

„Toužím vyhrát Ligu mistrů, proto je Mourinho zde,“ vyhlásil. Jenže portugalský génius mu tuhle touhu nesplnil. „Blues“ sbírali vítězství všude možně, jen ne na evropských lokacích. Tři triumfy v domácí lize, čtyři v FA Cupu, dvě v ligovém poháru.

Tyhle úspěchy vyšly Abramoviče za celých devět let celkem na víc než miliardu liber! 90 příchodů, 106 odchodů v rámci A-týmu! Stál za nejdražším kšeftem Premier League, když přivedl za 50 milionů liber španělského útočníka Fernanda Torrese.

Kufry si balilo sedm trenérů. Tak netrpělivý a rozhazovačný byl pětačtyřicetiletý miliardář.

A letošní sezona ho z pouhého snění o Lize mistrů vzbudit neměla. Portugalský kouč Andre Villas-Boas nevydržel ve funkci ani devět měsíců.

Chelsea se pod ním navrtala do velkého problému. Reálně hrozilo, že pokud nevyhraje nejprestižnější klubovou soutěž Evropy, v dalším ročníku na ni může zapomenout.

V Premier League se totiž probořila až na šesté místo. Takhle špatný měla naposledy ročník 2001/2002. Navíc vyletěla ve čtvrtfinále ligového poháru. Z téhle mizérie měl Chelsea vytáhnout „záskok“ Roberto Di Matteo, Boasův asistent.

Na holohlavého Itala musel Abramovič spoléhat, že mu zachrání spackanou sezonu. Dosud Chelsea vedla samá esa: Ranieri, Mourinho, Hiddink, Ancelotti.

Až chlapík, který šéfoval lavičce jen ve West Bromwichi, dokázal Abramovičovu „mechtu“ (rusky sen) zhmotnit. Dokázal to, k čemu měl tým ze Stamford Bridge nejblíže v sezoně 2007/2008, kdy se ve finále (taky na penalty) sklonil před Manchesterem United.

Do kolekce klubových trofejí tak chybí Romanu Arkadyjeviči Abramovičovi zařadit poslední exemplář. V srpnu odehraje jeho děťátko Superpohár proti vítězi Evropské ligy Atléticu Madrid. Další motivace, další cíl, další sen…