Ve středu v noci si pohár pro vítěze Ligy Mistrů uzmul opět italský AC Milán. Pro milánského kouče Carla Ancelottiho to byl již čtvrtý triumf v nejprestižnější soutěži, ale letos si toho prý cení nejvíce.
Fotbalisté AC Milán zřejmě definitivně zapudili vzpomínky na istanbulskou noc z května 2005. V aténském finále Ligy mistrů proti Liverpoolu tentokrát žádný zázračný obrat nepřipustili a po výhře 2:1 bouřlivě oslavovali již sedmý triumf v nejprestižnější evropské soutěži. Milánský trenér Carlo Ancelotti se radoval počtvrté: dvakrát si na nejslavnější klubovou trofej sáhl jako hráč, dvakrát jako trenér. A letošního úspěchu si prý cení nejvíce. "Jen málo lidí si myslelo, že to můžeme dokázat. Zdálo se to jako utopie, a teď se ukázalo, že někdy se i utopie může stát skutečností. Tohle je největší vítězství, kterého jsme kdy dosáhli," prohlásil rozradostněný Ancelotti. Když přitom na podzim vstupovali "rossoneri" s odpočtem osmi bodů do nového ročníku italské ligy, jen málokdo by čekal, že o půl roku později se stanou králi evropského fotbalu. Na tým dolehla rozsáhlá korupční aféra, hráčům se nedařilo a fanoušci ztráceli trpělivost. Milánští brzy museli zapomenout na zisk domácího titulu, ovšem na jaře se postupem času začali sehrávat. Na levé straně obrany se natrvalo usadil český reprezentační bek Marek Jankulovski a i on výrazně přispěl k tomu, že AC zakončil v květnu své zmrtvýchvstání tím nejlepším způsobem. Třicetiletý obránce zvedl nad hlavu první velkou trofej v kariéře a po Vladimíru Šmicrovi a Milanu Barošovi jako třetí Čech vyhrál Ligu mistrů. Jeho kouče aténský triumf naprosto fascinoval. "Museli jsme letos překonat mnoho těžkostí. Nechci to nazývat odplatou za korupční aféru, ale italský fotbal a speciálně Milán tím hodně trpěl. Triumf je dobrý pro budoucnost italského fotbalu, pomůže mu získat zpět důvěryhodnost," tvrdil Ancelotti. Aténské finále bylo diametrálně odlišné od vzrušujícího istanbulského představení. Strhující útočnou podívanou s šesti brankami a penaltovým rozstřelem tentokrát nahradily taktické šachy a minimum šancí. "V Istanbulu byl zápas živější, teď bylo utkání svázanější. Proti Manchesteru United jsem byli schopni hrát tak, jak jsme chtěli, jenže dnes nás Liverpool dostal pod tlak. Kaká a Seedorf se složitě dostávali do hry. Ukázali jsme ale odlišnou tvář Milána, všichni viděli, že AC je silný tým," konstatoval jeho kouč. Emotivní noc zažil jeho někdejší spoluhráč osmatřicetiletý Paolo Maldini. V letech 1989 a 1990 oba slavili triumfy ještě jako hráči na hřišti, po skončení aténského dramatu si jako trenér a kapitán v dojetí padli do náručí. Maldini si zahrál osmé finále, trofej zvedl nad hlavu popáté. "Tento klub mi poskytl mnoho úžasných zážitků a emocí. Jsme nejlepším týmem v Evropě a na světě za posledních dvacet let," pravil hrdě Maldini, který byl evidentně naměkko. Když mu předseda UEFA Michel Platini předával "ušatý" pohár pro vítěze, proběhla mu prý hlavou celá kariéra. "Když jsem zvedal trofej, přemýšlel jsem o všech obětech, které jsem fotbalu dal, o všech, kteří stáli při mně a podporovali mě v těžkých chvílích," prohlásila dojatě ikona AC, která prý ještě jednu sezonu hodlá s fotbalem pokračovat. Mezi legendy vstoupil i nizozemský záložník Clarence Seedorf. Jako první fotbalista dokázal v novodobé podobě Ligy mistrů triumfovat čtyřikrát, přičemž vedle klubu z Apeninského poloostrova se zapsal i pod tituly Realu Madrid a Ajaxu. "Tentokrát to nebyl žádný krásný fotbal. Byli jsme naprosto soustředění a věděli, že nesmíme udělat jedinou chybu. Tušili jsme, že mě a Kaká od začátku pokryjí, ale ani my jsme je nepustili do velkých šancí," pochvaloval si Seedorf. Na ramenou ovšem Milánští nosili jiného hrdinu. Ancelotti si mohl dodatečně gratulovat, že do útoku postavil místo Gilardina zkušeného Filippa Inzaghiho, který se mu odvděčil oběma brankami. Úvodní gól, teč za zdí po trestném kopu, prý byl pečlivě chystaný. "Něco podobného se mi povedlo loni v italské lize proti Empoli. S trenérem jsme to nacvičovali. Nyní jsme to opět vyzkoušeli a podařilo se," uvedl rozveselený Inzaghi. Radost v milánském táboře ostře korespondovala se smutkem a slzami mezi liverpoolskými hráči. Z tábora poražených se nesly stesky nad neproměněnými šancemi, ovšem i uznání směrem k milánským soupeřům. "Myslím, že vyhrál lepší tým," přiznal obránce Jamie Carragher. "V první půli to bylo chvíli dokonce pěkné, jenže inkasovaný gól těsně před pauzou pro nás znamenal zabijácký úder," řekl liverpoolský bek. Kapitán Steven Gerrard si vítězný jásot z roku 2005 nezopakoval, přesto svůj tým chválil. "Můžeme na sebe být pyšní. Dokázali jsme opravdu hodně, když jsme postoupili až do finále," prohlásil Gerrard. "Myslím, že v první půli jsme ovládli dění na hřišti. V druhém dějství už jsme nehráli tak dobře, jenže nesmíme zapomenout, že jsme hráli proti skvělému týmu se špičkovými fotbalisty," zdůraznil. I kapitán Liverpoolu uznal, že tentokrát si AC trofej zasloužil. "Je třeba jejich výkon ocenit. Vyhráli a nejspíš i zaslouženě. Před zápasem jsme říkali, že rozhodnou detaily a více štěstí, a to dnes Milán měl," prohlásil Gerrard a už hledal recept na další zlepšení. "Potřebujeme posílit a přinést více kvality do týmu. Musíme se z prohry dostat, v létě si odpočinout a zkusit příště dojít zase daleko," uzavřel Gerrard. Liverpoolský trenér Rafael Benítez se nejprve pozastavil nad tím, že rozhodčí Fandel nastavil méně, než avizoval, a pak litoval především nevyužitých šancí v prvním poločase. "V první půli jsme kontrolovali zápas. Vytvořili jsme si několik možností, byli jsme gólu hodně blízko, ovšem na konci poločasu jsme dostali hodně smolný gól. Bez proměňování šancí se nedá vyhrát," posteskl si španělský kouč. Přemýšlel, co udělali jeho svěřenci oproti istanbulskému finále špatně. "Musíme zjistit, jak se zlepšit. Pokud budeme chtít příští rok opět uspět v Lize mistrů a přiblížit se Chelsea a Manchesteru, je potřeba udělat další dva kroky vpřed," uvažoval Benítez.
