PRAHA - Mezi prvním a tím úplně posledním hvizdem Gambrinus ligy uběhly 304 dny. Nabídly spousty emocí a vrcholily napínavou přetahovačkou o lesklý pohár. Přes vzrušující finiš však nesmí zapadnout: tuzemská elita nenabízí fotbalovou krásu ani um evropské úrovně. Kdo tvrdí opak, dělá českému fotbalu medvědí službu. Na Spartě se slaví a fanoušci během pondělních devadesáti minut zapomněli na herní soužení, kterým jejich mužstvo procházelo po většinu sezony. Kolikrát jen znělo z letenských úst "Hrajeme špatně!"? Stávalo se tak hodně často. Střízlivý pohled proto nabízí otázku: jak na tom je česká liga, když jí vládne takový mistr? Odpověď zní: Nemůže si plácat po ramenou. Pojďme se pro toto tvrzení pokusit najít odpověď. Herní kvalita Kolikrát v tomto ročníku odcházel fanoušek ze stadionu s pocitem, že viděl parádní podívanou? Prsty na rukou vám jistě postačí, a to je na porci 240 odehraných utkání docela málo. Není to přehnané. Pravdivé zrcadlo nastavili už na podzim evropští protivníci, kteří českou pohárovou čtveřici do jarních bojů nepustili. Výmluvné je, že se jedná o stejné kvarteto, které domácí soutěž vcelku s přehledem ovládlo. Liga se vyrovnala, ale směrem dolů. Solidně bránit týmy umějí, ale v ofenzivě spoléhají spíš na náhodu. Útočné systémy nejsou propracované. Když se k zakončení nabízejí dva hráči, je to málo - zadáci si je spolehlivě pohlídají. Proč k tomu dochází? Chybí nasazení. Kdo si souběžně pustí český zápas a ligový duel na západ od Aše, vidí to okamžitě. Rozdíl je v samotném přístupu i fyzické připravenosti. Nebo jste viděli Lamparda, který v sezoně odkopal dvakrát více zápasů než nejvytíženější český ligista, aby ho během utkání braly křeče? Spartě stačily k poháru hodně rozhoupané výkony, protože její největší rivalové na tom nebyli lépe. Slavia si prošla krom jiného pětizápasovou krizí, která ji srazila z čela, navíc doplatila na úzký kádr. Mladá Boleslav doma válela, ale venku přespříliš ztrácela. Liberec skosila především zranění. Bílkova parta tedy stojí na vrcholu právem, ale jedině správné posílení z ní může učinit evropskou štiku. Fotbalová kultura Celkový dojem zní: mírný vzestup. Kluby více hledají cesty, jak přivést fanouška stadion. Na některých stadionech vyrostla "rodinná tribuna", pomalu se zlepšují služby. Především Sparta si zaslouží v tomto ohledu pochvalu, třeba její magazín se může měřit s těmi západoevropskými. Jenže přes zlepšení stále převládá podivný dojem. Na vině jsou, a Spartu rozhodně nevyjímaje, vulgární fanoušci. Příklad je čerstvý: v Českých Budějovicích se loučí Poborský, který zaslouží za své dlouholeté výkony uznání napříč fotbalovými stranami. Slávisté pro něj však mají pouze nadávky. Rozhodčí Skandální rozhodnutí nechyběla. Přesto se zdá, že jich ubylo. Byť třeba sudí Kocián dal předevčírem v Mladé Boleslavi svým penaltovým verdiktem vzniknout všelijakým dohadům. A nejenom jeho píšťalka hvízdala falešně. Důkazy sice chybějí, ale rukou v ohni by za čistotu ručil jenom blázen bez pudu sebezáchovy. Podobný otazník se vznáší nad výkony leckterých hráčů. Dělali žáčkovské chyby z nervozity, nebo jim k nim před zápasem pomohl soupeř? Výhled? Zlepšení může přijít s postupem jednoho či dokonce dvou týmů do Ligy mistrů, byť to není příliš reálné. Peníze, i když neznamenají vše, by se rozpustily mezi ostatní kluby. Podstata ale leží jinde. Změna může přijít, pokud se zlepší práce s mládeží a v klubech dostanou práci koncepčně pracující experti. Do té doby bude českému fotbalu ten světový lehce dělat kličky.
Témata:
