SPORT MAGAZÍN | Možná byste to do něj neřekli, ale herec a improvizátor Jaroslav Dušek miluje pohyb a má za sebou pestrou sportovní kariéru. Ale vrcholový sport, jak vysvětluje v pátečním Sport Magazínu, ho nebaví. „Když tam Maradona hodil gól rukou, tak co? Co na tom je zajímavého?“ ptá se.
Kdy se vám vrcholový sport zošklivil?
„Mně se to nezošklivilo. Jenom jsem to přestal obdivovat. Když jsem byl malý kluk, děda fandil Spartě, táta Slavii a koukali jsme na fotbal. Byl jsem mezi dvěma ohni. Nebo jsem chodil na hokej na Spartu. Měl jsem permanentku. Seděl jsem mezi staršíma distinguovanýma chlapíkama, kteří ironicky komentovali výkony. Měli odstup, nebralo se to tak vážně a neřvalo se. Mě nikdy nebavilo řvát. Když jsem točil film Horem pádem, kde jsem hrál šéfa sparťanského kotle, točili jsme s jádrem fans. Byli tam s námi ti praví, tvrdí, s jizvami na hlavách od sekyrek. Byli dobří, akorát se chtěli prát. Říkali: Pojďte se s námi prát. Dneska s Baníkem. Oni to mysleli vážně, abych se tam šel s Jirkou
Macháčkem
za Spartu porvat s baníkovcema.“
S díky jste odmítli?
„Říkal jsem jim: Kluci, tohle je pro mě úplně mimo mísu. Oni na to: No ne, to je bezvadný, když si to po utkání rozdáme pěstma. Je to nenaplněný život, když nejste šťastnej.“
Nevymluvil jste jim to?
„Když se použije sport k tomu, aby se rozdmýchávala nenávist mezi lidma, tak je to směšný manipulační prostředek. Máte skvělou armádu oddaných, kteří jsou ochotní na základě toho, že je někdo nasměruje, škodit. Je to takové zatemnění a hypnóza mysli. Já jsem radši, když jsou sportovci od sebe oddělený sítí. Když na sebe tolik nemůžou. Když se tolik nefaulujou. Kontaktní sporty mi už pak přišly surové.“
Které hlavně?
„Házená, fotbal. Když vidíte některé průjezdy přes nohy, tak to prostě… Hráč přece taky ví, že má nohy a asi by si nepřál, aby mu je někdo takhle přejel. Jako by se ze sportu ztratila empatie.“
Jenže ve sportu se pěstuje kult osobnosti. Já mám pravdu, já jsem ten nejlepší, já budu vyhrávat.
„Jakmile začnete jen koukat na to, jestli jste prohrál, nebo vyhrál, a ještě třeba na to, že jste nespravedlivě prohrál, protože někomu fouknul vítr a vám ne, škodíte si. Pěstování kultu Já (bije se v prsa) je prostě vojenský a je to nesmysl. To je jako odněkud z americký armády. Jááá (bije se v prsa). Je to legrační. Nevidíte to u zvířat, nevidíte to u indiánů. Oni pokud sportují, tak třeba tančí. Nebo běží závod sto mil pro radost a ne proto, že o někom někde budou psát. Nikdo o nikom tam nepíše. Oni si zaběhnou a je to.“
Na jaký sport byste se chtěl dívat, aby vás to uspokojovalo?
„Nekoukám na televizi, ale někdy se rád podívám na tenis.“
Co ve hře vidíte?
„Baví mě sledovat inteligenci hráčů a psychiku, kdy se u dvou rovnocenných tenistů něco zvrtne.“
Kompletní rozhovor v pátečním dvojčísle Sport Magazínu
Dále čtěte ve vánočním Sport Magazínu
Dotazník: Jiří Štajner: hrál by v týmu raději s Messim , nebo Ronaldem ? Uvítal by v kabině Balotelliho , nebo Ibrahimovice?
Sportovní TV tipy: přehled přímých přenosů až do 1. ledna!
Uniklo z facebooku: Vítězslav Lavička
Vysoká hra Zdeňka Haníka: o slzách Federera
Jak šel čas: José Mourinho
Můj první gól: Tomáš Jun
