+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Pavel Janega
27. prosince 2014 • 10:50

Trenéřina je řehole, raději si užívám života, směje se Šmicer

Autor:
TOP VIDEA
SESTŘIH: Brémy - Hannover 4:0. Pavlenka vychytal domácím první výhru v sezoně SESTŘIH: Brémy - Hannover 4:0. Pavlenka vychytal domácím první výhru v sezoně
Zlín - Mladá Boleslav: Procházka jako tank! Narazil do plexiskla, které se rozsypalo Zlín - Mladá Boleslav: Procházka jako tank! Narazil do plexiskla, které se rozsypalo
VŠECHNA VIDEA ZDE

ROZHOVOR | Ještě coby asistent ve Slavii zvažoval, že si zajistí potřebnou licenci, aby v trenérské kariéře mohl pokračovat. V létě ovšem Vladimír Šmicer v Edenu skončil a během půl roku změnil názor. Včera si zahrál za starou gardu Slavie na vánočním turnaji internacionálů a prozradil, že podobných exhibic má domluveno na příští rok mnoho. „Cestuji po celém světě, hraji fotbálek a zlepšuji si golfový handicap,“ směje se.



Zkrátka si užíváte…
„Co jsem v květnu skončil ve Slavii, řekl jsem si, že si potřebuji trošku odpočinout. Byly to nervy. Ligu jsme zachránili v posledním kole, neměli to ve vlastních rukách a čekali, jak dopadnou ostatní zápasy. Proto jsem si vybral tuto cestu, nyní si chci spíš života užívat.“

Plánujete, že byste se znovu zapojil do profesionálního fotbalu?
„Zatím se mi ten půlrok natolik líbí, že nemám potřebu něco měnit. Poznal jsem, že trenérské řemeslo je řehole. Člověk jí musí obětovat všechen svůj čas. A já jsem fotbalu obětoval všechno, už když jsem hrál. Musel jsem se hlídat, mít správnou životosprávu. Jako trenér navíc nemáte na starost jenom sebe, ale celý tým. A jestli to chcete dělat pořádně, tak tomu musíte věnovat veškerý čas. Já mám přitom tolik zájmů a koníčků, že by se to skloubit nedalo.“

Takže vás trenéřina neláká? Když jste nastoupil na pozici asistenta trenéra Alexe Pastoora, zvažoval jste, že si uděláte licenci.
„Naposledy jsem se nepřihlásil a nechystám se ani příští rok. Pár let teď ze mě rozhodně trenér nebude. Možná někdy v budoucnu, až budu něco od života čekat nebo budu mít třeba větší ambice. Momentálně je nemám.“

Co manažerská funkce?
„I tu bych musel dělat naplno, ale vzhledem k počtu mých koníčků nemám čas.“ (směje se)

Stejně se ale nenudíte, že?
„To vůbec. Mám plno dohodnutých akcí na celý rok. Hodně se toho odehraje v zahraničí. Třeba s Liverpoolem nás čekají dvě, tři turné. S Patrikem Bergrem jsme navíc podepsali smlouvu, že budeme hrát za výběr světa. Máme asi čtyři zápasy. Jeden jsme už odehráli v Bangkoku. Další nás čekají v Šanghaji, Tokiu a Kuala Lumpur. Taky budeme hrát různé golfové turnaje. Je toho hodně, spíš sranda, ale strašně mě to baví.“

Pastoor nestačil poznat český fotbal

Stíháte vůbec sledovat Slavii?
„Přiznám se, že osobně jsem ji viděl strašně málo. Přímo na stadionu jsem byl snad jen na jediném ligovém zápase, protože jsem často v zahraničí.“

Z toho, co jste viděl i v televizi, zaznamenala Slavia nějaký posun pod trenérem Miroslavem Beránkem?
„Posun tam je. Míra poskládal dobrý tým. Je dobře, že se vrátil Martin Latka. Šikovný je mladý Zmrhal. Musím ale říct, že ani Alex Pastoor nebyl špatný trenér. Tréninky pod jeho vedením byly výborné. Bohužel jen přišel ve špatný čas na špatné místo. Než stačil poznat mužstvo, mentalitu českých hráčů a všechno kolem, tak už byl konec soutěže. Navíc byl pod tlakem, musel mít výsledky.“

Jinými slovy tvrdíte, že kdyby ve Slavii pobyl déle, tým by se výsledkově zvedl?
„Myslím si, že když si český klub vezme zahraničního trenéra, tak by mu měl dát čas aspoň na přípravu. Aby měl možnost poznat mentalitu a kvalitu českých hráčů, vůbec celou soutěž. Když si klub vezme zahraničního kouče v krizové situaci, ve které Slavia byla, je to velké riziko. A to málem nevyšlo. Týmu ale nejvíc chybí kvalita na některých postech. Potřeboval by dva až tři kvalitní hráče. Pak by hrál lépe.“

Nelitujete s odstupem času, že jste v té době přijal nabídku asistenta?
„To ne. Vzal jsem to, protože jsem doufal, že týmu můžu pomoci. Znal jsem kluky, mohl jsem Pastoorovi říct svůj pohled na hráče, na český fotbal.“

V dresu Slavie se na vánočním turnaji internacionálů ukázal i Vladimír Šmicer a dovedl sešívané k triumfu.
V dresu Slavie se na vánočním turnaji internacionálů ukázal i Vladimír Šmicer a dovedl sešívané k triumfu.

Nároďák? Pořád je na čem pracovat

Co říkáte na reprezentaci? Do kvalifikace vstoupila výborně, ze čtyř zápasů nasbírala dvanáct bodů.
„Ta mi dělá samozřejmě větší radost než Slavia (usmívá se). Hrozně mě překvapila, takhle dobrý start jsem nečekal. Klukům strašně pomohl zápas s Holandskem. Předtím odehráli čtyři přátelské duely, které sice nebyly špatné, ale výsledkově se nepovedly. Po vítězství nad Holandskem se to uklidnilo. Začali si věřit a jeli do Turecka s tím, že mají nahráno. Už nebyli pod takovým tlakem. Naopak kdyby s Nizozemci prohráli, tak by zápas s Turky byl úplně o něčem jiném.“

A když bylo v kritickém momentu nejhůř, velkou roli sehrálo i štěstí.
„Holanďanům jsme dali gól v poslední minutě po jejich chybě. V Turecku za stavu 1:1 proti nám neodpískali penaltu. Tým měl kliku. Pak ale skvěle zvládl zápas v Kazachstánu. Domácí utkání s Islandem jsem bohužel neviděl, byl jsem zrovna v Asii. Ale každopádně to je fantastický půlrok. Když teď porazí slabší týmy, tak postoupí. Jen doufám, že se budou zlepšovat, aby na mistrovství Evropy ve Francii měli nějakou šanci. Pořád je na čem pracovat.“

V čem je národní tým jiný než pod Michalem Bílkem?
„Je po neúspěšné kvalifikaci na mistrovství světa. V tomto období se vždycky nároďák zvedl a kvalifikace na EURO dopadla dobře. Na světový šampionát se nám podařilo dostat pouze v jednom případě pod Karlem Brücknerem. To ale byla doba, kdy jsme měli opravdu skvělou generaci. Brückner nás ještě doladil a šlapali jsme. Tým zkrátka po neúspěchu cítí změnu. Přišel nový trenér, nová motivace. Někteří hráči dostali větší šanci než pod Michalem. Potom se to prostě nějak vyvrbí… Vyvrbí, když to trénuje Vrba.“ (směje se)

Jak s ročním odstupem hodnotíte angažmá s Michalem Bílkem u reprezentace?
„Dělím to na dvě části – úspěšnou a neúspěšnou. První část působení byla úspěšná v tom, že jsme se dostali na mistrovství Evropy a tam postoupili do čtvrtfinále. To pro nás bylo asi maximum. Na víc jsme neměli, i přesto, že nás nakonec porazil jenom Cristiano Ronaldo, který měl asi sedmnáct střel a dal rozhodující gól. My jsme bohužel takovou silnou osobnost v mužstvu neměli. Ve druhé části, kdy jsme nepostoupili na MS, mě hrozně mrzely domácí zápasy. Venku jsme prohráli akorát v Itálii a udělali dost bodů. Tam vůbec nebyl problém. Ale doma jsme nehráli ani hezký fotbal, ani s nasazením. Zklamalo mě to. Třeba s Arménií se dalo ještě hrát o postup, ale my jsme nebyli schopni ji doma porazit. Takže jsme zaslouženě nepostoupili.“

Po vašem konci se hodně mluvilo o tom, že vás nepodrželi zkušenější hráči. Údajně si měli stěžovat u předsedy FAČR Miroslava Pelty. Co na to řeknete?
„Každý konec je nepříjemný, příčiny se pak hledají kdekoliv. Neříkám, že jsem dělal všechno perfektně, ale každý jsme chybovali – já, trenér, hráči. Mně se ale vždycky líbí, že s tím někdo přijde, až když se vypadne. Jestli měli hráči nebo kdokoliv z vedení nějaké problémy, tak to mají řešit hned. Na to se ale musíte zeptat jich.“

Takže jste se v tom moc nepitval?
„Byl jsem smutný, že jsme nepostoupili. Jestli někdo řekne, že se mu něco nelíbilo, že jsem něco dělal špatně, s tím umím žít. Je to jeho názor a neberu mu ho. Vždycky je ale lepší, kdyby to ten člověk řekl rovnou ještě v době, kdy se s tím dalo něco dělat. A ne si stěžovat, když je po všem.“

 







Klasická verze
Mobilní verze