Pořád sebou umí mrsknout, jako by mu ani nebylo 42 let. V silvestrovském derby vytasil skvělé zákroky, Spartě vychytal výhru 6:3. A tohle fandové Slavie asi neviděli rádi, po Jaromíru Blažkovi metali sněhové koule, před jeho brankou se dokonce objevila světlice. „Moje děti se na zahradě taky koulují,“ zlehčoval to zkušený brankář, který v současnosti působí jako trenér gólmanů v Jihlavě a souběžně dělá v ligovém áčku dvojku.
Po vašich zákrocích se chce říct, že byste mohl Jana Hanuše na pozici jedničky ještě vytlačit…
(smích) „Máme jedničku dobrou. Něco jsem vytáhl jako zamlada, no… Jednou za rok je to dobrý, ale říkám, jedničku už v Jihlavě máme.“
Jak jste vůbec v nové roli trenéra spokojený?
„Já jsem s klukama spokojenej, pracujou dobře, jen tak dál. A v novém roce ať jsme všichni hlavně zdraví.“
Baví vás to?
„Cítím se v tom dobře, ještě než jsem tu funkci dostal, tak jsme s klukama trénovali spolu jako kolegové a pokračujeme v tom vlastně dál. Je to zatím spíš vztah hráč-hráč než hráč-trenér.“
Poslouchají?
„Jo, to jo.“ (smích)
Jak vás těší výhra v silvestrovském derby? Sparta tu dva roky po sobě neuspěla.„Vyhrát chceme vždycky, ale tohle je o něčem jiném, než se motivovat nějak úplně šíleně. Jde o to si to s klukama užít, potkat se.“
Náladu vám to ale zvedlo, ne?
„No samozřejmě, už spěchám.“ (smích)
Nezkazili vám to přece jen trochu fanoušci Slavie, kteří po vás párkrát hodili sněhovou koulí, i světlice pak přistála ve vašem vápně.
„Co jako, to mám komentovat?“
Kdyby to šlo. Trefili vás do hlavy, pak ta světlice…
„Jo, no jo, moje děti se taky koulují na zahradě. Jsou na tom věkově asi tak podobně.“
Vnímáte rivalitu i na hřišti?
„Ne, na hřišti to není, my se s klukama pozdravíme, všichni jsme proti sobě hrávali velký zápasy a jsme v pohodě.“
