PŘÍMO Z HAMBURKU | Žádný kruťas, ale dojatý otec a dědeček. Trenér Karel Jarolím, který má pověst nesmiřitelného rasa, rozlučku svého syna Davida s německým klubem Hamburger SV hodně prožíval a dal průchod svým citům a emocím. Zvláště, když se k němu na hřišti tulila i vnoučata tříletý Lukas a pětiletá Ela. Oba jeho synové nastoupili poprvé v kariéře za stejný tým.
Bylo to pro vás hodně emotivní?
„Ano… pořád nemám slov. Prostě mi to nejde popsat. To je úžasná věc, že se po takové době povede takováhle akce, vždyť David je pryč už asi tři roky. Kdyby to bylo bezprostředně, co tu skončil, ale tohle! To je úžasné.“
Čekal jste, že přijde tolik lidí?
„Průběžné zprávy jsme měli, ale tohle očekávání předčilo.“
Otec je vždycky hrdý na svého syna. Popište, jak se cítíte.
„Je to něco krásného. Jsem na něj pyšný, že se mu podařilo udělat takovou kariéru a získal si ty lidi. To se tady jen a jen potvrdilo.“
Potěšilo vás, že se podařilo i to, že oba synové hráli v jednom dresu?
„Už jednou se Slavií se nám podařilo, že jsme hráli v Hamburku, David nastoupil za domácí a Lukáš za Slavii. Byli jsme tehdy pohromadě. Tohle je něco ovšem jiného. Úžasné.“
Nemrzí vás, že si Davida váží v Německu víc než doma?
„Bohužel. Ale on tu hrál od šestnácti, prožil tady úžasnou kariéru. tak se to dá pochopit. Přesto se obávám, jestli by tohle bylo u nás možné.“
