3. září 2015 • 14:34

MŮJ PRVNÍ GÓL: Čekal jsem na něj tři roky, říká rekordman Novotný

Autor:
MŮJ PRVNÍ GÓL: Čekal jsem na něj tři roky, říká rekordman Novotný
TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led
Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok
VŠECHNA VIDEA ZDE

Se Spartou vyválčil rekordních 14 ligových titulů, jako obránce se uměl prosadit i vpředu. Jiří Novotný vstřelil gól v Lize mistrů na stadionu Benfiky, radost mu udělal taky zásah v derby proti Slavii nebo za reprezentaci v Turecku. „Gól je ohromná radost nejenom střelce, ale i jeho spoluhráčů. Pokud je to vítězný gól, tak dvojnásob,“ říká.



„Fotbal je můj život. Je vždycky na prvním místě. Začínal jsem v TJ Baník Stochov, kam mě přivedli děda s tátou. To byly mé první fotbalové krůčky, na které jsem dál navazoval.

Byl jsem trošku větší, takže jsem většinou byl obráncem. Stavěli mě dozadu, aby nepadaly góly. Ale dařilo se mi i dopředu. Když je hráč trošku víc vyvinutý a větší, má mnohem víc síly a dokáže i ten balon nakopnout dál. Takže branky jsem dával. Gólmani většinou byli malí, takže jsme to kopali nad ně, aby tam nedoskočili.

Do Sparty jsem se dostal díky účasti ve středočeských výběrech. Tam se na nás jezdili koukat různí skauti. I když jsem měl nabídku i z Bohemky, vybrala si mě Sparta. Rodina jí fandí, takže to bylo jednoznačné řešení.

První ligový gól? Čekal jsem na něj dlouho. Dokonce snad i tři roky. Vstřelil jsem ho ještě ve federální lize Nitře, když jsem zvyšoval na 7:0. Bylo to po standardní situaci, když jsem zavřel oči a dorazil balon. Prolétlo to tam a měl jsem strašnou radost. Byli u toho i rodiče s dědou, takže to byla pro mě nádhera.

I na první trefu v zahraničí mám krásné vzpomínky. Byl to první gól Rubinu Kazaň v jejich ruské Premier League vůbec. Navíc rozhodl o vítězství. Opět to bylo po standardce nohou.

Já jsem kopal ještě za federální reprezentaci, ale první gól jsem dal až po osamostatnění. V prvním zápase České republiky, hrálo se v Turecku. Srovnával jsem po rohovém kopu Jirky Němce hlavou na 1:1.

Nejdůležitější gól? Asi proti Benfice, když jsme hráli nultý ročník Ligy mistrů. Dával jsem v Lisabonu na 1:0 a zápas skončil 1:1. Pak mě nejvíc těšil gól proti Slavii na 5:1, kdy jsme i tímto vítězstvím slavili ligový titul.

Ještě v žáčcích jsem zvládl v jednom utkání nastřílet třeba i čtyři góly, protože mi to tam padalo i díky mé výšce a síle. Ale v lize to byly maximálně dva góly v zápase. Dával jsem je především po standardních situacích. Vždycky mi šlo hlavně o to, abychom góly nedostávali, a bylo jedno, kdo jim zabrání. Ani teď žádný velký střelec nejsem, ale hraju ve Vestci 1. B třídu.

Každý, kdo začíná s fotbalem, si přeje, aby mohl hrát ligový fotbal, dostat se do zahraničí a hrát za reprezentaci. Mně to vyšlo všechno, takže s tím jsem spokojený. Získal jsem čtrnáct mistrovských titulů a radost po jejich ziscích byla neměnná. Pořád je co oslavovat. Vždycky je to krásné a spontánní, že to člověk rád oslaví.

Gól je to nejlepší, čeho může člověk v zápase dosáhnout. Je to ohromná radost nejenom střelce, ale i jeho spoluhráčů. Pokud je to vítězný gól, tak dvojnásob.“

MŮJ PRVNÍ GÓL: Čekal jsem na něj tři roky, říká rekordman Novotný

MŮJ PRVNÍ GÓL: Trefil jsem záchranu, říká Karel Večeřa

MŮJ PRVNÍ GÓL: Trefil jsem šibenici, vzpomíná Stracený

MŮJ PRVNÍ GÓL: V derby z penalty na Spartě, usmívá se trenér Cipro

MŮJ PRVNÍ GÓL: V 16. vteřině na MS? I já byl zkoprnělý, říká Mašek