Nebýt jeho, fotbal by byl dnes úplně jiný. Jean-Marc Bosman v něm před 20 lety způsobil totální revoluci. Vymohl všem hráčům u Evropského soudního dvoru v Lucemburku právo volného odchodu z klubů po konci platné smlouvy. „Měl větší vliv na evropský fotbal než Lionel Messi a Cristiano Ronaldo dohromady,“ napsal britský list The Guardian k výročí rozsudku, který byl vynesený 15. prosince 1995.
Bosmanova kauza se táhla neuvěřitelných pět let. Vše začalo ve chvíli, kdy belgický záložník chtěl opustit klub RFC Lutych po konci svého kontraktu. Jenže to v té době nebylo možné. „Nabídli mi novou smlouvu se čtyřikrát menším platem. A od francouzského Dunkirku, který o mě měl zájem, naopak požadovali za přestup čtyřikrát víc peněz, než za které mne koupili,“ připomněl tehdejší pořádky.
„Pro mě to byl absolutně ilegální postup. Když jsem odmítl novou smlouvu podepsat, Belgická fotbalová federace mi dala distanc,“ popsal dění, které předcházelo velké soudní bitvě proti zavedeným fotbalovým pravidlům.
Bosmanova kariéra tím skončila, na soudním poli se mu nakonec povedlo zvítězit a zvrátit i pravidlo omezující počet cizinců z jiných států Evropské unie v jednotlivých týmech.
Řada hvězd z nově nastavených pořádků profitovala. Namátkou Andrea Pirlo, Michael Ballack, nebo naposledy Robert Lewandowski. „Máme tu novou generaci, která si neuvědomuje, jaké má štěstí. Řada z nich vydělává 300 tisíc liber týdně, já z toho nezískal nic,“ řekl Bosman o svém osudu.
Jeho další osud byl hodně komplikovaný. Zkrachovalo mu podnikání s prodejem speciální řady triček, kvůli daňovým problémům musel prodat jeden ze svých domů, měl problémy s alkoholem a v roce 2013 ho odsoudili na rok vězení kvůli napadení přítelkyně.
„Věřím, že i za třicet let se o tom budou lidé bavit. A třeba by mi mohli alespoň poděkovat,“ věří dnes jednapadesátiletý Bosman.
