Byli si hodně podobní. Oba dlouhovlasé máničky, oba vyznávali moderní dynamický fotbal. Mistr Evropy 1976 Karol Dobiáš považuje Johana Cruijffa za jednoho z nejlepších fotbalistů historie. „Byl by výborný i dnes,“ zdůrazňuje.
Kdy jste začal vnímat, že existuje fotbalista jménem Johan Cruijff ?
„Ve druhé polovině šedesátých let Trnava a Ajax Amsterdam hráli podobný moderní nátlakový fotbal a Johana jsem považoval za jeho největší osobnost. V ročníku 1968/1969 jsme se střetli s Ajaxem v semifinále Poháru mistrů. U nich jsme prohráli 3:0. Dal nám gól po skrumáži ve vápně, kdy brankář Geryk přilehl Vlado Hagarovi nohu a ten nemohl míč odkopnout. Johan to snadno dorazil. V odvetě doma jsme vyhráli 2:0, byl to jeden z našich nejlepších zápasů. Cruijff si ani neškrtl, v 18. minutě ho nakopli a po půlhodině střídal. Ajax se nedostal na naši půlku, ale nepostoupili jsme.“
Na jeho odchodu jste se podepsal vy?
„Já ne, to byl Kamil Majerník. Já hrával v té době ještě na pravém beku, na stopera nebo do zálohy jsem se posunul až později.“
V semifinále ME 1976 v Záhřebu s Nizozemskem jste se už na hřišti střetávali. Co jste na něho vymysleli?
„Trenér Václav Ježek určil, abych ho měl na naší polovině osobně na starosti. Jakmile měli míč, zajímal mě jenom on, měl jsem za úkol ho eliminovat, aby nedal gól. Nedal ho, takže jsem i s pomocí druhých úkol splnil.“
Nizozemci tehdy byli velkými favority. Jak nesli porážku 1:3?
„Byli obrovsky zklamaní, předpokládalo se, že jasně postoupí do finále. Ale nevšiml jsem si, jak se choval. V Záhřebu se hrálo 120 minut, strašně pršelo, byli jsme šíleně utahaní.“
Potkali jste se potom ještě?
„Ne. Nikdy jsem s ním osobně v soukromí nemluvil, střetli jsme pouze na hřišti. S Trnavou ještě také na zimním turnaji v La Coruni, kdy jsme s Ajaxem prohrávali po poločase 0:3 a já si přál, aby už byl konec. Ale otočili jsme to na 5:3. S nároďákem ještě v roce 1972, kdy jsme na Letné podlehli 1:2 a Cruijff nám dal gól. Důležité ovšem bylo, že o čtyři roky později v Záhřebu ne. Po skončení kariéry jsme se mohli potkat loni v srpnu při slavnostním otevření nového stadionu v Trnavě. Ale nepřijel. Dorazili Barry Hulshoff z jeho éry, Simon Tahamata, bratři Witschgeové z pozdější generace, on už ne, i když měl být největší osobností. Omluvil se, že je nemocný...“
V první polovině sedmdesátých let se Cruijff přetahoval o titul nejlepšího hráče světa s Franzem Beckenbauerem. Koho byste volil vy?
„Je to těžká otázka, asi Beckenbauera. Ale Johan byl vynikající fotbalista, měl obrovské zrychlení. Byl by výborný i dnes, mohl by hrát s Messim, Ronaldem, Ibrahimovicem a vynikal by opět.“
