Jestliže se slávistický stadion v Edenu stane Národním, bude potřeba jeho důkladná úprava s hlavním akcentem na rozšíření kapacity na pětatřicet tisíc diváků. Jeho tvůrce architekt Matin Kotík se toho nebojí, naopak se na práci těší. „Umíme všechno,“ ubezpečuje. „Je jen otázka, kolik to bude stát,“ upozorňuje na drahou investici.
Zatím mu nikdo neřekl, že by se ze stadionu v Edenu měl stát Národní stadion, jehož kapacita by měla narůst až na 35 tisíc diváků, přesto v tom autor stadionu – architekt Martin Kotík – nevidí neřešitelný problém. „Umíme udělat, aby výsledný dojem byl, že šlo o původní plán,“ říká o zvažované přestavbě.
Bude hodně složité navýšit kapacitu?
„Že se má stát Eden Arena Národním stadionem, jsem se dozvěděl z novin, zatím nepřišla žádná oficiální zpráva. Jde o politické rozhodnutí na vyšších místech, které ovšem vítám. Jak ekonomicky tak prostorově je možné, aby se Eden navýšil na kapacitu mezi 30 a 35 tisíci diváky. Víc by území neuneslo, protože okolo je zástavba, na jižní straně železniční dráha. I padesát tisíc by nakonec šlo, ale to by byla tak výrazná přestavba, že by bylo jednodušší stadion zbourat a postavit úplně nový. Stavba musí působit architektonicky jednotně, nesmí být poznat, co je staré a co nové. Stadion pro 35 tisíc diváků musí vypadat tak, že byl pro tuto kapacitu od začátku stavěn, a ne že se něco přidávalo. Umíme ovšem udělat, aby výsledný dojem byl, že šlo o původní plán.“
Jaké by přestavba vyžadovala hlavní úpravy?
„Problém je se střechou, která zakrývá skoro 95 procent hlediště. Aby se ochozy zvedly nebo rozšířily, musela by se celá předělat. Také víme, že by se muselo přidat druhé patro, nebo nová galerie, jestli raději chcete toto označení, která by se přistavěla nad celým prstencem kromě hlavní západní tribuny. Ta by zůstala stejná. Nastalo by rovněž rozšíření na východ, směrem k plaveckému bazénu, kde měl být parkovací dům.“
Bylo případné rozšíření stadionu už v původním záměru?
„Ne. První námět byl dokonce pouze na patnáct tisíc, pak se zvedl na osmnáct, nakonec se nám podařilo navýšit kapacitu na dvacet. Nikdy se nepředpokládalo, že by se to mohlo rozšířit.“
| Martin Kotík |
| Narodil se 26. října 1943 v Praze Významný český architekt a zakladatel architektonického ateliéru Omicron-K má za sebou řadu úspěšných staveb V 70. letech spolupracoval na projektu pražského obchodního domu Kotva, je podepsán například u stavby Burzovního paláce v Praze nebo různých bytových komplexů Autor podoby stadionu v Edenu |
Přesto se už záměr přístavby připravoval. Z jakého důvodu?
„Uvažovali jsme o tom, když fotbalová asociace zamýšlela přihlásit se k pořadatelství mistrovství Evropy 2020, které bude hostit 20 vybraných měst. Dostali jsme zadání, jestli by to vůbec bylo možné. Zjistili jsme, že by se stadion pro 35 tisíc diváků do prostoru vešel, ani by se nemusely přikupovat či zabírat další parcely. Vidím ovšem mnoho překážek a problémů s úřady.“
Které to jsou?
„Jde o požadavky na dopravu, parkovací místa, na hluk. Jsou to moje obavy, jestli příslušná razítka přistanou.“
Je opravovat či vylepšovat jednou hotové dílo radost, nebo nezáživná starost?
„Pro mě jako architekta je to příjemná práce, dokonce bych řekl potěcha. Moc by mě mrzelo, kdyby to měl dělat po mně někdo jiný. Byl by to možná i právní problém. Je výzva dokázat, že to zvládneme a bude stadion vypadat hezky.“
Jak vás ovlivňují komerční záměry?
„Kdyby to byl ryze fotbalový stadion, bylo by to výrazně jednodušší. Ani koncertní podoba nepřináší starosti, naopak zvednutí ochozů umožní jejich vyšší počet, protože se stadion odhluční vůči okolí, přilehlá zástavba bude víc chráněná. Složitější bude zásah do komerčních prostor. Řeknu příklad: pro ponechání hotelu musíme některé sloupy zesílit nebo provrtat celou stavbu. Kdyby se stavělo od začátku, už s tím počítáte. Ale všechno se umí. “
Kolik by stál Eden?
„Můj odhad je, že by to nemuselo překročit 700 milionů korun. Při záměru postavit nový všichni házeli cifry miliarda, miliarda a půl, dvě. Přestavba je výrazná úspora.“
Jsou požadavky na Národní stadion náročnější?
„Co se týče technického zázemí, je to stejné. Rozdíl je ovšem v komfortu. Jestli se má republika něčím chlubit, tak národním stadionem. Šatny, počet záchodů, občerstvení. Aby to nějak vypadalo, aby to bylo načančané a nemuseli jsme se za to stydět.“
Uvažuje se o zastřešení plochy, nebo o vysouvací střeše?
„Když zadání přijde, splníme ho. Technicky lze všechno. Ale je třeba si uvědomit důsledky. Na určitá místa nejde slunce, musel by se častěji vyměňovat trávník. A to také stojí nemalé peníze.“
Které stadiony jsou pro vás inspirativní?
„Je jich pár. Když jsme začínali, zajímali jsme se především, zda se stadion uživí. Komerční prostory přinášejí peníze sedm dní v týdnu, fotbal je jednou za čas. Vzor jsme našli v Basileji, hodně se jich najde v Portugalsku. Nápady jsou různé. Pod plochou jsou například hypermarkety. To ale v Edenu v plánu není.“
Na jak dlouho by se musela Slavia stěhovat?
„Když se všechno schválí, potrvá rok projekční příprava. V létě 2018 by být mohla hlavní přestavba zahájena a trvala by jeden ročník. Zbytek by se dodělal za provozu.“
| Jaká je situace kolem Edenu? |
| Stadion patří společnosti Eden Arena, kterou ovládají dvě zahraniční společnosti – 90 % kyperská Copperbow Assets Limited, 10 % britská E Side Property. Obě oficiálně vlastní advokát Václav Slavíček. Má se za to, že v pozadí stojí investor Karel Pražák, jenž chystá stadion k prodeji. Čínská skupina CEFC uzavřela dohodu s Eden Arena o koupi většinového podílu. CEFC počítá s investicí 50 milionů eur (cca 1,35 miliardy korun) a navýšením kapacity stadionu na 35 tisíc diváků. E Side Property (ESP) dluží 600 milionů korun. Bez vypořádání dluhu se stadion prodat nedá. Proto se jedná o oddlužení, Pražák nabízí dluhopisy ESP za padesát procent jejich nominální hodnoty. Kromě potíží s dluhopisy musí být vyřešen také spor s majitelem hotelu Iris, který sídlí uvnitř stadionu a je předmětem soudní pře mezi Edenem a bankou Raiffeisen, nepřehledné jsou i vztahy s majiteli pozemků pod stadionem. |
