Třikrát leštil Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, stal se evropským šampionem, dvakrát vyhrál Pohár mistrů. Po skončení kariéry trénoval nizozemskou reprezentaci. Jeden z nejlepších fotbalistů v historii Marco van Basten se nyní proměnil ve funkcionáře se zadáním odhalit směr, kam se bude fotbal vybírat. „Úžasný člověk,“ neskrývá obdiv Michal Prokeš, jenž holandskou legendu poznal na semináře technických ředitelů svazů v Zeistu.
Marco van Basten byl největší ozdobou semináře. „Kdykoli promluvil, získal si okamžitý respekt,“ říká Michal Prokeš, technický ředitel FAČR. „Nejvíc fascinující je ochota člověka, který fotbalem vydělal tolik peněz a nemusel by dělat nic, se nadále vzdělávat a pracovat pro mladé.“ pokračuje.
„Není to mediální tvář, že by jen nastavil obličej. Přišel v osm v obleku, přivítal nás jménem FIFA, převlékl se do tepláků a seděl s námi do večera. Maká a posouvá se dál. Jako hráč zlepšoval fotbal a nyní se o totéž snaží jako funkcionář,“ popisuje osobní dojem.
Kolegou českého zástupce byl další člen nizozemského týmu mistrů Evropy 1988 brankář Hans van Breukelen, jenž tuto funkci zastává u nizozemského svazu. „Měl otevřené vystoupení, kdy přiznal, jak holandský fotbal zaznamenal obrovský propad. Nyní odstupují od některých původních metod, které se neosvědčily. Například hráči mají špičkové dovednosti, ale neuplatňují je ve hře. Protože se v nich zdokonalují odděleně, ne v herním prostředí,“ přešel Prokeš do odborné části.
Prostor pro přednesení vlastních projektů dostala i česká strana. „Kolegové oceňovali plán najmout placené profesionální okresní trenéry, aby se starali o regiony. Byli nadšeni z našich regionálních akademií, které jsou rozvinutější než belgické nebo švýcarské v psychologii a hlídání stravy,“ měl se Prokeš čím pochlubit.
„Ale abychom se jenom nechválili, cítíme rezervy ve vzdělávání trenérů,“ přiznal. „A pak nám chybí propojený systém se školou. Ten jsme před lety mívali (tréninková střediska mládeže), okopírovali ho od nás, vylepšili, teď zaostáváme a dumáme, jak se k němu vrátit,“ dodal.
Seminář v Zeistu vypíchl zásadní poznatek - fotbal je potřeba vnímat jako společenskou záležitost a celoživotní program člověka. „Od pětiletého dítěte, které kope s láskou do míče, až po důchodce, kterého pořád baví. Statistika hovoří jasně: jen 0,05 procent z celkového počtu registrovaných hráčů tvoří vrcholový profesionální fotbal. To je neuvěřitelně nízké číslo,“ zdůraznil Prokeš.